Využití kvantifikace ošetřovatelské péče na gynekologicko-porodnickém oddělení

Abstract

Bakalářská práce na téma "Využití kvantifikace ošetřovatelské péče na gynekologicko-porodnickém oddělení" se zaměřuje na speciální ošetřovatelské výkony, které porodní asistentky na oddělení vykonávají. Teoretická část bakalářské práce blíže specifikuje samotný obor gynekologie a porodnictví s členěním jeho částí a metodami poskytované péče. V kapitole ošetřovatelská péče o ženy s gynekologickými problémy je definováno ošetřovatelství a ošetřovatelský proces, který je s poskytováním péče velmi spjatý. Důkladně popisuje kompetence, vzdělání a způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického personálu, který se na oddělení nachází, ale také samotné manažerské rozvrstvení personálu. Cílem práce bylo zmapovat speciální ošetřovatelské výkony, které se vyskytují na gynekologicko-porodnickém oddělení, zjistit jejich průměrnou časovou náročnost a určit u vybraných skupin pacientek časovou náročnost ošetřovatelské péče. Ke zmapování výkonů byla stanovena výzkumná otázka, která měla za cíl zjistit, jaký výkon se provádí na stanicích nejčastěji. První stanovená hypotéza předpokládala, že průměrné časové náročnosti jednotlivých výkonů se od sebe navzájem liší. Druhá hypotéza předpokládala, že průměrné časové náročnosti se u vybraných skupin pacientek liší. Empirická část byla realizována kvantitativním výzkumným šetřením. Výzkumné šetření vycházelo z "Metodiky kvantifikace ošetřovatelské péče pro stanovení počtu ošetřovatelské personálu", kterou vytvořili v roce 1999 Pochylá a Pochylý. Ve výzkumné části byla využita metoda strukturovaného pozorování. V první části se inventarizovaly výkony na stanicích operativní gynekologie a šestinedělí u 15 pacientek v průběhu denní dvanáctihodinové směny a výzkumný soubor tvořily pacientky. Ve druhé části se zjišťovaly průměrné časové hodnoty 27 výkonů z 30 naměřených hodnot a výzkumným souborem byly časové hodnoty jednotlivých výkonů. Ve třetí části tvořily výzkumný soubor tři skupiny pacientek po fyziologickém porodu, císařském řezu a ženy s rizikovým těhotenstvím, které byly pozorovány v průběhu 24 hodin. Důkladným výzkumným šetřením se inventarizací zmapovalo 27 výkonů, které se na stanicích zaregistrovaly. Nejfrekventovanějším výkonem bylo podávání léků per os a nejméně frekventovaným výkonem bylo cévkování močového měchýře a propuštění s dokumentací. Ve druhé části výzkumného šetření bylo zjištěno, že průměrná časová náročnost výkonů se od sebe navzájem liší a při porovnání dvou nejkratších výkonů se zjistilo, že aplikace léků subkutánně je rychlejší než podávání léků ústy. Ve třetí části byla zjištěna nejnáročnější celková ošetřovací doba u žen s rizikovým těhotenstvím, avšak rozdíl časové náročnosti mezi porovnávanými skupinami žen není statisticky významný. Vzhledem ke inventarizaci výkonů a stanovení jejich průměrných časových hodnot, může bakalářská práce posloužit jako podklad pro novou metodiku, která bude stanovovat počet ošetřovatelského personálu na stanicích gynekologie a porodnictví. Lze se domnívat, že časové hodnoty budou přínosné i pro zdravotnické pracovníky a pacienty, kteří si mohou představit dobu trvání určitého výkonu.