Soucit v ošetřovatelství

Abstract

Moderní ošetřovatelská péče se vyznačuje zvyšující se odbornou a technickou dokonalostí, ale také oslabováním soucitu a jeho úlohy v ošetřovatelství. S technickým pokrokem tak postupně nabývá na významu humanismus v ošetřovatelské péči. Bakalářská práce "Soucit v ošetřovatelství" má teoretický charakter a jejím cílem je analyzovat problematiku soucitu v ošetřovatelství a poukázat na jeho význam. Práce je koncipována jako analytická studie s následným vypracováním interpretativního textu. V souvislosti s analýzou textu byly položeny otázky: Jak je reflektován soucit v ošetřovatelství? V čem spočívá přínos soucitu pro ošetřovatelství? Z interpretativní analýzy jednotlivých zdrojů vyplynulo, že důležitou součástí ošetřovatelské péče je empatie a soucit jako základní předpoklad humanizace v ošetřovatelství. Ve skutečnosti je však ošetřovatelská péče často ovlivňována nedostatkem empatie a soucitu zdravotnického personálu. Soucit v ošetřovatelství je tak reflektován neuspokojivě z důvodu nedostatečné přípravy sester a malé podpory v organizaci a řízení zdravotnických zařízení. Soucit je významnou součástí profesionálního ošetřovatelství, pozitivně se podílí na poskytované péči, zvyšuje její kvalitu a komfort pacientů. Přínos soucitu pro ošetřovatelství je zcela zřejmý a ničím jiným nenahraditelný. Kromě toho jeho potřeba bude ještě dále narůstat s rozvojem informačních a komunikačních technologií, neboť elektronizace zdravotnictví se projeví v dehumanizaci ošetřovatelské péče. Té bude nutné čelit právě prohlubováním soucitu vytvářením odpovídajících systémů zdravotní péče, systematickou výukou soucitu a oceňováním a odměňováním soucitné péče ze strany managementu. V této souvislosti bude také potřebně u ošetřovatelského personálu zlepšit znalosti a dovednosti v psychologii a psychoterapii, rozvíjet osobnostní předpoklady a posilovat komunikaci včetně aktivního naslouchání.