Supervize v sociální práci - nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců

Abstract

Supervize je nástroj podporující pracovníky vnímat a reflektovat vlastní práci, nacházet nová řešení problematických situací. Je posilou a hlavně prevencí proti syndromu vyhoření. Zvyšuje kvalitu poskytování služeb. Tématem bakalářské práce je Supervize v sociální práci nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují proces supervize u zaměstnanců v kontaktním centru. Hlavní výzkumná otázka: Jak vnímají zaměstnanci kontaktního centra supervizi? Metodikou byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli vybráni metodou totálního výběru a to z Kontaktního centra ve Strakonicích, jehož tým působí i v Kontaktním centru v Prachaticích. Je zřejmé, že zkušenosti zaměstnanců ovlivňují jejich přístup k supervizi. V tomto zařízení mají všichni zaměstnanci zkušenosti se supervizí. V Kontaktním centru ve Strakonicích a v Prachaticích je zavedena týmová supervize. Pro přínosný průběh supervize se zde předpokládají dobré vztahy v týmu a zároveň týmu a vedoucího. Prioritou je zde otevřenost, komunikace a vzájemná důvěra. Důležitým faktorem jsou ukotvené podmínky supervize, které supervidovaní znají dopředu. Patří mezi ně časový rámec, místo konání, průběh supervize nebo stálý supervizor. Supervize pro ně znamená prostor pro sdílení pocitů i zkušeností, jiný pohled na řešení složitých situací. Prostor pro určitou podporu, ujištění, že to má smysl nebo ujištění se o dobré práci. Za důležitou součást supervize považují zaměstnanci zpětnou vazbu.