Specifika sociální práce s rodinou

Abstract

V diplomové práci se zabývám problematikou specifik sociální práce s rodinou. Cílem práce bylo popsat, jaká specifika spatřují sociální pracovníci při práci s rodinou týrající, zneužívající a zanedbávající dětí. Teoretická část je orientována zejména na pojetí a charakteristiku rodiny, příčiny vzniku násilí v rodině, postup a právní úpravu orgánu sociálně-právní ochrany dětí a popis jednotlivých specifik sociální práce. V praktické části za účelem dosažení cíle jsem v rámci kvalitativního výzkumu provedla polostrukturované rozhovory s pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí Kraje Vysočina. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že mezi nejčastěji využívané specifické teorie a techniky patří rozhovor, pozorování a aktivní naslouchání, které zároveň pracovníci považují za základ k výkonu své práce. Ze zjištěných výsledků je dále patrné, že pracovníci při výkonu své práce pracují na základně specifické metody přístupu orientovaného na úkoly a přístupu orientovaného na klienta. Tuto skutečnost lze spatřovat v jejich odpovědích, kde uváděli, že klientovi naslouchají, projevují o něj opravdový zájem a pracují s ním krok po kroku. Dále mu pomáhají plnit jím zadané úkoly, problémy, které chce řešit a dosáhnout tak stanovených cílů. V odpovědích nalezneme také využívání psychosociálního přístupu, který je zaměřený na sociální podmínky a způsobu jejich zvládání klientem, tedy schopnost řešit problémy vlastními silami klienta. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že nelze přímo specifikovat nebo určit teorii či metodu, která by byla při práci s rodinou nejefektivnější. Některé teorie se používají současně, jsou různě propojené nebo na sebe navzájem navazují a doplňují se. A tím pracovníkovi poskytují komplexní pohled na situace, ve které se klient nachází a možné řešení této situace.