Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku
Abstrakt
Předkládaná diplomová práce nesoucí název "Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku" se věnuje problematice nezaměstnanosti v kontextu životní situace člověka. V pěti kapitolách teoretické části je vymezena problematika zdraví a jeho determinant s důrazem na sociální determinanty zdraví, dále zde nalezneme charakteristiku nezaměstnanosti z ekonomického a sociálně zdravotního hlediska, definici kompetencí Úřadu práce ČR a jiných služeb v oblasti zaměstnanosti a také specifické informace o regionu Český Krumlov včetně statistik nezaměstnanosti vztahujících se k jeho území. Praktická část práce staví na kvantitativním výzkumném šetření. Pro sběr dat k tomuto šetření byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Byl vytvořen vlastní dotazník, který obsahoval převážně uzavřené otázky v podobě škál s dvoustrannou stupnicí určené pro měření životní situace dotazovaných osob. Výzkumný nástroj se zaměřoval na subjektivní hodnocení respondentů v oblastech finanční, sociální a zdravotní situace. Výzkumný soubor tvořily osoby evidované na Kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově jako uchazeči o zaměstnání. Pro výzkum jsem tedy použila záměrný výběr přes instituce. Vlastní výběr probíhal přímým oslovením potenciálních respondentů po příchodu na Kontaktní pracoviště ÚP ČR v Českém Krumlově. Díky vlastní distribuci dotazníků činila návratnost 96,7%. Výše uvedeným způsobem bylo po vyřazení neúplných či logicky nesprávně vyplněných dotazníků sesbíráno celkem 353 dotazníků. Cílem práce bylo popsat zdravotně sociální situaci nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku a zjistit, zda existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací nezaměstnaných a vztah mezi délkou evidence a sociální situací nezaměstnaných. V souladu s cíli práce byly stanoveny dvě základní výzkumné otázky v následujícím znění: "Promítá se subjektivní hodnocení vybraných charakteristik sociální situace do subjektivního hodnocení vybraných aspektů zdraví nezaměstnaných?" a "Promítá se délka evidence do subjektivního hodnocení sociální situace nezaměstnaných?" K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy, jež předpokládaly, že s narůstající hodnotou jedné proměnné bude vzrůstat i hodnota druhé proměnné. Jako charakteristiky sociální situace byly pro účely první výzkumné otázky vybrány: délka evidence, vnímání nezaměstnanosti, život s partnerem a hodnocení finanční situace. Zdraví bylo vzhledem k charakteristikám sociální situace posuzováno ze tří aspektů a to celkového, psychického a fyzického. Výsledky výzkumu tedy dokládají, že tři ze čtyř vybraných charakteristik se promítají do zdraví nezaměstnaných osob alespoň ve dvou jeho aspektech. Z hlediska sociální situace výsledky potvrdily, že s délkou evidence se zhoršuje hodnocení finanční situace a také tolerance okolí na nezaměstnanost z pohledu samotných uchazečů
o zaměstnání. Tato zjištění tedy nejen, že korespondují se současnými poznatky z této oblasti, ale také upozorňují na to, že zdravotně sociální problematika nezaměstnanosti je stále aktuální i v dnešní době, kdy je zažehnáno existenční ohrožení nezaměstnaných. Diplomová práce by tak mohla posloužit Kontaktnímu pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově v základní orientaci o zdravotním a sociální stavu svých registrovaných uchazečů. Dále by mohla být podnětem pro místní neziskové organizace k navázání spolupráce s nezaměstnanými v případě jejich potřeby. Práce by také mohla obohatit stávající výzkumy věnující se této problematice o situaci jednoho z regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.