Pracovní zátěž u sester v perioperační péči
Abstrakt
Základní teoretická východiska: Je známo, že profese sestry je fyzicky
i psychicky velice náročná. To platí i pro sestry na operačním sále. Práce sester na operačních sálech je vysoce specializované a náročné povolání, které vyžaduje zvláštní schopnosti a vědomosti především proto, že prostředí operačních sálů je velmi specifické a klade vysoké nároky na technické a materiální vybavení, bezchybnou organizaci práce a na co nejdokonalejší dodržování zásad asepse a antisepse. Jde zde o náročnou, různorodou činnost, zahrnující přípravu operačního materiálu, pomůcek, přístrojů, nástrojů a sterilizaci. Správné vykonávání všech těchto činností řadí toto povolání mezi profese s časovým tlakem, fyzickou zátěží a nepravidelným rytmem života a je profesí, u níž vyčerpání psychických a fyzických rezerv znamená nejen ohrožení sester samotných, ale i zdraví pacienta. Cíle práce: Pro splnění hlavního záměru práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá. Druhým cílem je porovnat rozdíly pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči.Hypotézy: V závislosti na stanovených cílech byly určeny čtyři hypotézy. H1: Výskyt psychické zátěže u sester v perioperační péči převládá nad výskytem fyzické zátěže. H2: U sester pracujících méně než tři roky v perioperační péči je výskyt psychické zátěže vyšší než u sester služebně starších. H3: U sester pracujících více než tři roky v perioperační péči je výskyt fyzické zátěže vyšší než u sester s menší délkou praxe. H4: Pracovní zátěž sester v perioperační péči se neliší od normy vycházející z Meisterovy metody hodnocení pracovní zátěže. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu s využitím standardizovaného dotazníku doplněného o vlastní otázky. Dotazník byl zcela anonymní a účast respondentů na výzkumu byla dobrovolná. Byly použity dva standardizované dotazníky. První byl zvolen dotazník dle Maistera, který hodnotí vliv pracovní činnosti na psychiku jedince. Jako druhý byl použit dotazník pracovní aktivity dle Baeckeho, který slouží k měření fyzické aktivity. Cílovou skupinou byly sestry pracující v perioperační péči. Celkem bylo osloveno devět nemocnic v ČR. Všechny vybrané nemocnice souhlasily s provedením výzkumného šetření k této diplomové práci. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Závěr: Práce poskytuje informace o tom, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá a o rozdílech pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči. Výsledky diplomové práce mohou být využity jak vedením zdravotnických zařízení při identifikaci pracovní zátěže u sester v perioperační péči, tak samotnými perioperačními sestrami. Z dosažených výsledků je zřejmé, že problematika psychického a především fyzického zatížení sester na operačním sále je velmi aktuální téma a je důležité věnovat se projevům tohoto zatížení. Proto byl k této diplomové práci vytvořen informační materiál o prevenci pracovní zátěže a metodách její eliminace.