Přínos magisterského vzdělání pro ošetřovatelství

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou současného vzdělávání sester v České republice. V současnosti probíhá diskuze nad novelizací zákona 96/2004 Sb., který do této chvíle není schválen, proto se věnuji nastavenému modelu vzdělávání, který je v souladu s Evropskou směrnicí ES 55/2013. Ošetřovatelství je samostatným vědním oborem, který zastává nezpochybnitelnou úlohu v péči o zdravé i nemocné jedince. Právě práce s lidským zdravím je velmi zodpovědnou, a proto se kompetence náležící k sesterské profesi s nástupem do EU posunuly ze středních škol na školy vyšší odborné a školy vysoké. I přes jednotnou evropskou legislativu je proces vzdělávání sester v rámci států EU rozdílný. Touto problematikou, včetně základní koncepce soudobého ošetřovatelství, jsem se zabývala v teoretické části práce, kde je přehledně zpracován systém vzdělávání sester v České republice i ve světě. Dále je zde rozpracovaný systém vzdělávání z pohledu vysokoškolského vzdělávání, kde je kladen důraz na získání specializací v kontrastu se systémem celoživotního vzdělávání. Cíle práce byly zjistit názory sester ve vedoucích pozicích na současný model vzdělávání a současně jejich názor na přínos magisterského vzdělání v ošetřovatelské péči. Na základě uvedených cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a to: Jaký přínos má vysokoškolské vzdělání sester v praxi? Jaké jsou rozdíly mezi sestrami s bakalářským a magisterským vzděláním z pohledu vedoucích sester? Jak přispívá magisterské vzdělání ke kvalitě ošetřovatelské péče? A konečně jak je pohlíženo na sestry s magisterským vzděláním jejich nadřízenými? K naplnění cílů stanovených v práci bylo využito kvalitativní strategie výzkumu, a to pomocí nestandardizovaného dotazování prostřednictvím jednoho účastníka výzkumu jedním tazatelem za pomoci otevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo devět sester ve vedoucích pozicích z nemocnic v Jihočeském kraji. Vzhledem k podmínce absolutní anonymity, kterou si probandky stanovily, nelze uvést žádné bližší náležitosti týkající se sociodemografických informací. Rozhovor proběhl vždy se souhlasem probandek, individuálně a byl zaznamenán do předem připraveného záznamového archu. Výzkumné šetření se uskutečnilo v únoru a březnu 2016 na předem vybraných pracovištích jednotlivých probandek. Výsledky jsou přehledně zpracovány do kategorií, podkategorií a dále pro přehlednost do konkrétních podskupin. Pro úplnost jsou výsledky znázorněny v grafické podobě za použití schémat. Z výsledků vyplývá, že většina nadřízených sester podporuje vzdělávání svých podřízených sester a s modelem současného vzdělávání sester souhlasí a vítají ho z důvodu rozšíření znalostí v ošetřovatelství. Probandky dále negativně vnímaly znalosti absolventek středních zdravotnických škol. Při rozpravě nad rozdíly mezi sestrami bakalářkami a magistrami byly preferované sestry s magisterským vzděláním vzhledem k jejich vyspělosti, sebejistotě a pro bonus ve formě specializace získané na magisterském stupni. Magistry v praxi, dle probandek, vykazují lepší znalosti, umí aplikovat EBN a jsou důležitou součástí týmu při tvorbě standardů. Dále si sestry magistry, dle mínění probandek, dokáží lépe zorganizovat tým a mají lepší schopnost fungovat v roli sestry manažerky. Dle probandek by sestra s magisterským vzděláním mohla významně ovlivnit ošetřovatelskou péči svými znalostmi, iniciativou, jistotou v rozhodování a větším rozhledem, které načerpá při studiu. Navíc si sestry s magisterským vzděláním dobře uvědomují míru zodpovědnosti za svoji práci a dle tvrzení probandek jsou po náležité době praxe u lůžka vhodné do vedoucích pozic, kde uplatní nejlépe své vědomosti.