| dc.contributor.advisor | Dolák, František | |
| dc.contributor.author | Rezková, Helena | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-08T13:35:49Z | |
| dc.date.available | 2021-12-08T13:35:49Z | |
| dc.date.issued | 2016 | |
| dc.date.submitted | 2016-08-18 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34520 | |
| dc.description.abstract | Teoretická východiska: Ischemická choroba dolních končetin je postižení tepen dolních končetin nejčastěji aterosklerózou. Teoretická část se zabývá životním stylem. Jsou zde rozpracované základní rizikové faktory chronické formy. Dále je popsána patofyziologie změn vzniklých na podkladě aterosklerózy a s tím související příčiny pro vznik onemocnění. Následně jsou objasněné způsoby klasifikace, rozpracovány klinické příznaky, diagnostika a léčba. Tato část obsahuje také pohled na roli sestry v péči o pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin.
Cíle: Cílem práce bylo zhodnotit, nakolik pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin změnili po invazivním cévním výkonu životní styl. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin přistupují k prevenci rizikových faktorů? Co je u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin hlavním impulzem pro případnou změnu stylu života? Jakou měrou ovlivňuje operační zákrok postoj pacienta k rizikovým faktorům pro vznik ischemické choroby dolních končetin? Jak zásadní je změna životního stylu u pacientů po operaci pro ischemickou chorobu dolních končetin?
Metody: Teoretická část diplomové práce je zpracovaná s použitím odborných zdrojů. Empirická část diplomové práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolenou technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty, ke kterému byly předem připravené otevřené otázky. Výzkum byl realizován v několika fázích první rozhovor probíhal při příjmu pacienta na oddělení (před operací), další fáze následovala za 3 měsíce a poslední za 6 měsíců od operace. Rozhovory byly zaznamenávány na připravený tiskopis, poté přepsány do elektronické podoby a analyzovány metodou otevřeného kódování.
Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že operace může být v některých případech spouštěčem změny pacientova životního stylu. První rozhovory v předoperačním období se zaměřily na to, jak se respondenti cítí, jaký je jejich životní styl před plánovanou operací pro aterosklerotické změny na dolních končetinách. Jedna z otázek byla zaměřená na znalosti pacientů o rizikových faktorech pro vznik ICHDK a o možné prevenci. Druhá fáze rozhovorů proběhla po 3 měsících od operačního zákroku. Zabývala se otázkou, jaký životní styl mají respondenti v tomto pooperačním období, zda došlo k nějakým změnám. Jisté pozitivní změny nastaly ve stravování a příznivé obraty přišly i v pohybové aktivitě. Třetí etapa byla provedena po šesti měsících od operace, opět s cílem zjistit změny v životním stylu. Drobné změny přišly v oblastí kouření, v otázce stravování a v pohybové aktivitě. Dotazy se orientovaly i na psychologickou rovinu, zjišťovali jsme, kdo pacientům pomáhá a co je nejvíce motivovalo v uskutečňování změny. Poslední závěrečná/sumarizační otázka směřovala k tomu, aby pacienti svobodně rozhodli, nakolik se jim podařilo změnu uskutečnit.
Závěr: Počet pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin a jinými kardiovaskulárními chorobami stoupá. Základem je začít od ovlivnitelných rizikových faktorů, tedy kuřáctví, dietních zvyklostí, pohybové aktivity. Podíl na změně mají i zdravotníci, kteří se snaží vhodnou edukací pacienta posunout blíže změně. Problém nastává, pokud pacient i přes podporu blízkých nezvládá uskutečnit zvrat ve svém životě. Zde by měl opět nastoupit zdravotník a nabídnout pacientovi odbornou pomoc ke zvládnutí tohoto důležitého kroku. | cze |
| dc.format | 133 s. | |
| dc.format | 133 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | Ošetřovatelství | cze |
| dc.subject | životní styl | cze |
| dc.subject | operace | cze |
| dc.subject | prevence | cze |
| dc.subject | pacient | cze |
| dc.subject | Nursing | eng |
| dc.subject | lifestyle | eng |
| dc.subject | surgery | eng |
| dc.subject | prevention | eng |
| dc.subject | patient | eng |
| dc.title | Životní styl u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin před a po operaci | cze |
| dc.title.alternative | Lifestyle of patients with peripheral arterial disease before and after surgery | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 47129 | |
| dc.description.abstract-translated | Theoretical background: Peripheral arterial disease is a serious disease of Loir limb arteries which originates from atherosclerosis. The theoretical part deals with the lifestyle. There are mentioned basic risk factors of chronic forms. Further described are the pathophysiology changes generated on the basis of atherosclerosis and related causes for the origin of the disease. Subsequently there are explained methods of classification, developed clinical symptoms, diagnosis and therapy. This section also looks at the role of a nurse in the care of patients with peripheral arterial disease.
Objectives: The aim of this work was to evaluate how patients with peripheral arterial disease changed their lifestyle after invasive vascular surgery. There were provided the following research questions: How do patients with peripheral arterial disease approach to the prevention of risk factors? What is in patients with peripheral arterial disease the main impuls for the possible change of their lifestyle? What influences surgery patient's attitude to risk factors for peripheral arterial disease? How crucial is a lifestyle change in patients after surgery for peripheral arterial disease?
Methods: The theoretical part is processed using expert sources. The empirical part of the theses was processed using qualitative research. The chosen technique for data collection was semi-structured interviews with patients, with prepared open questions. The research was done in several phases - the first interview was conducted at the patient admission department (before surgery), followed by the next phase after three months, and 6 months after surgery. The interviews were recorded on a prepared form, then transcribed into electronic form and analyzed by open coding method.
Results: The research showed that surgery can sometimes be triggered by
changes in the patient's lifestyle. The first interviews in the preoperative period focused
on how respondents felt, what was their lifestyle before surgery for atherosclerotic changes of the lower extremities. One of the questions was focused on patient knowledge about risk factors for the development of PAD and possible prevention. The
second phase of interviews took place 3 months after the surgery. It dealt with the question about the respndents´ lifestyle, the respondents in the postoperative period,
whether there were any changes. Some positive changes occurred in eating and there were some changes in doing physical activity. The third stage was carried out six months after surgery, again in order to detect changes in lifestyle. Minor changes came in smoking habits, the issue of diet and physical aktivity. Questions were also focused on the psychological level. We found out who helped patients and what was most motivating in implementing changes. In the conclusion/summing up question the patients marked themselves ow they managed to make a change.
Conclusion: The number of patients with peripheral arterial disease and other cardiovascular diseases is increasing. The basis is the start to modify risk factors, namely tobacco use,dietary habits, physical activity. The medical staff members participate on changes in patients´ lifestyle by appropriate education. The problem occurs when the patient despite the support of close people can not cope to carry a twist in their life. There should a medical staff member offer a professional help to deal with this important step.
Practical use: The aim is to draw attention to the expansion of education about lifestyle changes for patients diagnosed with PAD also in the postoperative period. Patients who are released to home care should receive enough information that would convince them to change their attitude towards their health, and that surgery is only one of the ways to prevent further attacks and complications. Results can improve communication with patients and focus on increasing their awareness and possibly offer assistance. | eng |
| dc.date.accepted | 2016-09-21 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul chirurgie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Ošetřovatelství | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Pták, Petr | |
