Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
Abstrakt
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince
sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které
se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální
a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže
je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší.
Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu.
Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role
sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled
znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou.
Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry
v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů
náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu
a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních
jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky.
Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých
a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů
a internetových zdrojů.
První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči
a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu
a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická
práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu
a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než
u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci
s co nejnižšími následky.