Šetření vybraných parametrů zásahů Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy při výskytu oxidu uhelnatého

Abstract

Souvislost mezi intoxikací nebezpečnými chemickými látkami a vybranými parametry zásahů složek integrovaného záchranného systému je v současné době velmi diskutovanou oblastí. Tato souvislost je zejména sledována v případech, kdy je hlavním zdrojem otravy oxid uhelnatý. Hasičský záchranný sbor České republiky ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému řeší každoročně celou řadu událostí právě s únikem oxidu uhelnatého. Tento plyn byl, a v současné době je stále příčinou mnoha intoxikací, zejména při používání karmy k ohřevu vody. To je důvodem, proč se tato diplomová práce zaměřuje právě na šetření vybraných parametrů zásahů Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy při výskytu oxidu uhelnatého. Důležitými faktory ovlivňující průběh zásahu je mj. znalost toxických účinků tohoto plynu a jeho působení na lidský organismus, ale také dostatečné množství a kvalita detekčních přístrojů a ochranných prostředků. Předkládaná diplomová práce se zabývá šetřením vybraných parametrů výše uvedené zásahové činnosti, která byla řešena v časovém období od roku 2010 do roku 2014 v rámci Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. V teoretické části je popsána nebezpečná chemická látka (oxid uhelnatý) z hlediska chemického, fyzikálního, biologického a také jeho využití. Důležitou částí práce je detailní popis průběhu intoxikací oxidem uhelnatým v organismu, jeho odbourávání z organismu, následky otrav a léčebné postupy. Dále byly popsány ochranné prostředky dýchacích orgánů, které jsou zaměřeny na ochranné filtry. Při zpracování diplomové práce jsou dále zjištěny všechny události s únikem oxidu uhelnatého na území hl. m. Prahy. Tyto údaje jsou získány ze Statistického sledování událostí, které vede a zpracovává Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy. Ze statistiky zásahové činnosti jsou následně vyhledány údaje o počtu usmrcených, zraněných a zachráněných osob, které jsou v rámci statistiky evidovány. Jako srovnávací parametry jsou zvoleny údaje o průměrných denních teplotách a průměrných denních tlacích na území hl. m. Prahy. Tyto údaje jsou pro sledované období poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočka Praha. V rámci diplomové práce jsou stanoveny a ověřovány hypotézy vlivu průměrných denních teplot na frekvenci zásahové činnosti s přítomností oxidu uhelnatého na území hl. m. Prahy ve sledovaném období, vlivu průměrných denních tlaků na frekvenci zásahové činnosti s přítomností oxidu uhelnatého na území hl. m. Prahy a vliv průměrných denních teplot na průměrné denní tlaky. Získané informace jsou souhrnně a detailně zpracovány do tabulek. V tabulkách jsou události rozděleny podle jednotlivých let, měsíců. Následně je uveden celkový přehled zásahové činnosti ve sledovaném období. Zpracované údaje jsou následně statisticky šetřeny a vyhodnocovány. V první části je určena statistická jednotka za sledované období pěti let. Údaje jsou rovněž zpracovány do tabulky společně s průměrnými teplotami a průměrnými tlaky a následně vhodně rozškálovány. Následuje výpočet obecných momentů prvních řádů, směrodatných odchylek a korelačních analýz. Výsledky jsou srovnány s předepsanými intervaly. Na základě srovnání výsledků s předepsanými intervaly je vyhodnoceno, že počet událostí nekoreluje s teplotou, takže počet událostí s teplotu nesouvisí, počet událostí pozitivně koreluje s tlakem, což znamená, že počet událostí s tlakem souvisí. Teplota s tlakem koreluje pozitivně tzn., že tyto dva parametry spolu, v rámci provedeného šetření, souvisí.