Environmentální dopady povodní na území jižních Čech

Abstract

Téma environmentální dopady povodní na území jižních Čech bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů. Jedním z hlavních důvodů je význam krajiny a zamyšlení se nad jejími hodnotami. Krajina je soubor jednotlivě se vyskytujících krajinných prvků a rozsáhlejších krajinných struktur, ve kterých mají jednotlivé přirozené složky svoji nezastupitelnou funkci. Vedle krajiny jsou to povodně, mající v jednotlivých směrech vliv na životní prostředí. Od roku 1997 se výskyt povodní nečekaně zvýšil, a proto se tato problematika dostává stále více do popředí. I takzvaná environmentální bezpečnost je v současnosti velmi aktuální téma, což dokládá nárůst odborných publikací i fakt, že se dostává do učebních plánů škol. Přestože je diplomová práce zaměřena na území jižních Čech, výsledky se dají aplikovat na celou Českou republiku. Do výsledného šetření bylo zahrnuto celkem osm obcí s rozšířenou působností, přičemž rozhovory byly prováděny s pracovníky odboru životního prostředí, krizového řízení, Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, Povodí Vltavy a vybranými zemědělskými firmami. Tato diplomová práce s názvem Environmentální dopady povodní na území jižních Čech má za cíl vyhodnotit změny způsobených povodněmi v postižených oblastech na území jižních Čech. Na to navazuje položená výzkumná otázka: Jaké jsou účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů v Jihočeském kraji? K dosažení stanovených cílů byla použita metoda literární rešerše, díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky. Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu, který byl prováděn na základě strukturovaných rozhovorů s odborníky v dané oblasti. Následně byly vytěžené informace logicky uspořádány a vyhodnoceny. Diplomová práce je rozdělena do dvou základních částí. První je teoretická část, která popisuje povodeň jako takovou, jak se dělí a její příčiny. Dále vysvětluje faktory, které povodeň ovlivňují, jaké jsou vlivy biotopů na povodeň a retenční schopnosti krajiny a jejich zvyšování. Rovněž uvádí, popisuje a porovnává největší povodně v České republice od 19. století, základní právní předpisy upravující problematiku vod a povodní, organizaci povodňové ochrany v České republice a v neposlední řadě environmentální bezpečnost a vymezení činnosti Českého hydrometeorologického ústavu. Druhá část diplomové práce popisuje účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů a uvádí východiska. K tomu, aby byla příroda pestrá, nějakou změnu potřebuje. Ta může přijít i v podobě povodní, přestože je po opadnutí vody viditelná její obrovská síla a pustošivé účinky. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že dlouhodobé dopady na krajinu a životní prostředí sice jsou, avšak ne tak zásadní. Voda s sebou bere vše, co ji přijde do cesty, ale krajina si s vodou umí velmi dobře poradit. Kapky vody se vsakují do půdy nebo odtečou do vodního toku. Jak velké budou následky povodní, záleží na tom, kolik vody je schopna půda pojmout a za jakou dobu. Bohužel tuto schopnost přírody narušují nejvíce lidé svými zásahy. Brání rozlivu vody stavbami, špatně obdělávají půdu, pěstují nevhodné potraviny a likvidují remízky, které slouží jako skrýš pro živočichy. Možná kdyby se nekladl největší význam na ochranu obyvatel a jejich zdraví, lidé by se více starali o krajinu a byli vděční to, co vše jim příroda nabízí a poskytuje. Stěžejní pro tuto práci jsou navrhovaná řešení, která by zlepšila stav životního prostředí. Mělo by se dbát nejen na jednotlivá preventivní opatření, ale na předcházení povodní a zmírňování jejích následků. Východiskem je zvýšení retence, jelikož naše krajina má problémy s krátkodobým zadržováním vody.