Zhodnocení využívání Katalogu typových činností integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí

Abstract

Pro snížení ztrát na životech a zdraví obyvatel, životním prostředí, zvířatech a majetku při vzniku mimořádných událostí byl zřízen integrovaný záchranný systém, čímž se rozumí koordinovaný postup jeho složek při řešení těchto událostí. Pro účelnou funkčnost většího počtu složek při součinnosti u provádění záchranných a likvidačních prací byly vytvořeny sjednocující postupy pod názvem Katalog typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu. Katalog obsahuje patnáct typových činností, jež se zabývají patnácti mimořádnými událostmi, jejichž vznik hrozí na území České republiky. Každá typová činnost poté obsahuje postup řešení mimořádné události a seznam složek, které se na jejich řešení budou podílet. KTČ by tak měl sloužit jako návod pro úspěšné zvládnutí mimořádných událostí v něm řešených. Teoretická část práce se věnuje jednotlivým typovým činnostem, u kterých jsou uvedeny podmínky pro jejich užití, výčet vázaných složek a stručný postup provádění záchranných a likvidačních prací. Jedním z cílů práce bylo zhodnotit využívání jednotlivých typových činností uvedených v Katalogu typových činností při řešení mimořádných událostí složkami IZS v České republice v letech 2010 - 2014 a druhým cílem bylo navrhnout zpracování dalších typových činností pro zařazení do katalogu. Oba dva cíle byly naplněny. Výzkumná část práce probíhala metodikou analýzy a rešerše dostupných materiálů, zejména statistických ročenek zásahů složek IZS za uvedené roky. Sběrem dat v rámci kvalitativního výzkumu a to formou řízeného rozhovoru s příslušníky hasičských záchranných sborů krajů. Po provedení analýzy a rešerše dat získaných od MV- generálního ředitelství HZS ČR byla data statisticky zpracována do tabulek a grafů a následně porovnávána s daty získanými od respondentů, kteří byli podrobováni řízeným rozhovorům. Respondenti byli vybráni z řad příslušníků hasičských záchranných sborů, kde byl osloven vždy jeden příslušník z každého kraje ČR. Osloveno tedy bylo 14 respondentů, z nichž 13 bylo ochotných poskytnout rozhovor týkající se dané problematiky. Osnova rozhovoru se skládala z 10 otázek, které měly rozklíčovat, zda je v určeném kraji užíván KTČ složek IZS při řešení mimořádných událostí. Ve statistických výsledcích dat získaných od MV- GŘ HZS ČR se ukázalo, že většina mimořádných událostí řešených pomocí postupů typových činností spíše stagnuje nebo narůstá. Pokles se objevil pouze u dopravních nehod řešených při vyhlášení druhého a vyššího stupně poplachu. Z rozhovorů s příslušníky hasičských záchranných sborů vyplynulo, že KTČ složek IZS je v drtivé většině používán pro řešení mimořádných událostí, které splňují prvky užití. Nejčastěji je tomu u dopravních nehod a demonstrování úmyslu sebevraždy. Naopak nejméně dochází k výskytu a tudíž i k užití KTČ při zajišťování veřejného pořádku při shromážděních a technopárty a u chřipky ptáků. Kraje nejčastěji řešící mimořádné události dle výsledků jsou Jihomoravský kraj a Hlavní město Praha. Na opačném konci se z hlediska vytížení ocitl Olomoucký kraj. Pomocí komparace, porovnávající četnosti řešení mimořádných událostí pomocí KTČ vzhledem k celkovému počtu řešeních mimořádných událostí pomocí KTČ na území ČR, byl ustanoven Jihomoravský kraj, jako nejlépe užívající kraj typových činností k řešení mimořádných událostí. Nejhůře užívajícím je oproti němu určen Karlovarský kraj. Navrženými mimořádnými událostmi pro zařazení do KTČ jsou mimořádné události s výskytem vysoce nebezpečných nákaz, zřícení budov, zvládání migrační vlny a teroristický útok. Výzkumná otázka byla položena takto: Jsou typové činnosti složek IZS při společném zásahu využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených? Zodpovězení výzkumné otázky zní kladně. Typové činnosti složek IZS při společném zásahu jsou využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených.