Časové a korelační šetření nasazování vybraných záloh Armády České republiky v rámci nevojenských krizových stavů
Abstrakt
Hlavním úkolem Integrovaného záchranného systému je zajistit bezpečnost osob a omezit vliv mimořádné události na občany, majetek a životní prostředí České republiky. V případě, že mimořádná událost přeroste svým rozsahem možnosti a efektivitu činnosti hlavních složek Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba, může být v souladu s platnou legislativou a ústředním poplachovým plánem využita i Armáda České republiky. Lze říci, že při vzniku mimořádné události může v případě potřeby Armáda České republiky a její předurčené síly a prostředky zajistit potřebnou podporu hlavním složkám Integrovaného záchranného systému. Ze zařazení Armády České republiky mezi ostatní složky vyplývá, že Armáda České republiky se účastní akcí Integrovaného záchranné systému pouze většího rozsahu a pouze v případě, kdy rozsah nebo doba trvání mimořádné události vede k vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Například při posílení Integrovaného záchranného systému na záchranných pracích během živelných pohrom většího rozsahu. Podílí se v těchto případech zejména na záchraně lidských životů, evakuaci osob z postižených území, ale i na prvotní likvidaci následků v případech, kdy je to nezbytné.
Výzkumný soubor při statistickém šetření v této práci je tedy tvořen příslušníky Aktivních záloh Armády České republiky. Základní data jsem čerpal z tabulek hlášení nadřízenému stupni o naplněnosti a obsazenosti tabulkových míst ve struktuře Aktivních záloh, dle jejich jednotlivých lokací. Dalším zdrojem byla elektronická databáze Informačního systému mobilizačního plánování Armády České republiky, V rámci funkcionalit podúlohy ZDROJE (nastavení filtru dat) lze získat údaje o rozdělení příslušníků Aktivních záloh dle jednotlivých vojenských odborností a jednotlivých funkcí. Z hlediska korelační regrese je toto rozdělení důležité, vzhledem k tomu, že ve statistické části práce jsou výzkumné soubory také rozděleny, dle funkcí, které by v případě využití příslušníků Aktivních záloh byli pro Integrovaný záchranný systém přínosné a využitelné.
Hypotézou pro statistický výzkum této práce je: "Počet občanů České republiky v povinné záloze Armády České republiky využitelných při nasazení v rámci AČR při vyhlášení krizových stavů je nedostatečný". Tato zkoumaná hypotéza vyplynula z mé profesní zvědavosti a zároveň z mnoha diskuzí a polemik vedených s mými odbornými kolegy i s přáteli z řad laické veřejnosti i s příslušníky z řad Aktivních záloh. Smyslem práce s výše definovanou hypotézou bylo ověření, zdali je dostatečný počet občanů v povinné záloze Armády České republiky, kteří by byli využitelní při nasazení v rámci Armády České republiky při vyhlášení nevojenských krizových stavů. Vzhledem k platné legislativě a zejména postulátu, na kterém je postavena, tedy že činná služba v ozbrojených silách České republiky je v době míru zcela dobrovolná, jsou z občanů v tzv. povinné záloze nasaditelní pouze ti občané, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, tudíž příslušníci Aktivní zálohy.
Výzkumná hypotéza, udávající, že počet vybraných - aktivních záloh je nedostačující, vzhledem k tomu, že celková naplněnost se dlouhodobě pohybuje průměrně kolem 50 % naplněnosti plánovaných počtů, byla prostou znalostí dané problematiky (tedy legislativy, procesů a praxe) i statistickým výpočtem potvrzena. Vzhledem k tomu, že také výsledný korelační koeficient kxs ukazuje silně pozitivní korelaci, dochází k opětovnému potvrzení výše uvedené hypotézy.
Dále mé závěry potvrzují i poněkud nečekané, ale vítané změny branné legislativy, jejíž novelizace platná od 1. 7. 2016 má za úkol zatraktivnění služby v Aktivních zálohách i rozšíření možností k nasazení a využitelnosti této zálohy ozbrojených sil, což dále přímo potvrzuje vnímání jistého personálního nedostatku a vyplývající reflexi vládou České republiky i větší částí poslanecké sněmovny.