Role sestry v edukaci pacienta s peritoneální dialýzou

Abstract

Peritoneální dialýza je jedna z možností léčby chronického selhání ledvin. Její výhodou je, že se pacient léčí sám ve svém domácím prostředí. Hlavní indikací této metody je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Mezi kontraindikace patří poškození peritonea a srůsty v dutině břišní. Principem metody je výměna solutů mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do peritoneální dutiny. Hlavním úkolem zdravotníka je poskytnout nemocnému co nejvíce informací o léčbě a možných komplikacích. Včasná a správná edukace sestrou je nejdůležitější podmínkou k úspěšné léčbě peritoneální dialýzou. Diplomová práce je zaměřena na roli sestry v edukaci pacientů s peritoneální dialýzou. Zabývá se především problematikou edukace pacientů v souvislosti se vznikem komplikací během jejich léčby. První celek teoretické části popisuje problematiku peritoneální dialýzy, včetně technických aspektů, komplikací a jejich léčby. Dále se zde věnujeme automatizované peritoneální dialýze, která probíhá převážně v noci a pacient má tudíž více možností věnovat se během dne běžným denním činnostem. Druhý celek teoretické části je věnován edukaci. Na základě prvního zvoleného cíle výzkumného šetření jsme zjišťovali vliv edukační činnosti na výskyt komplikací. Před zahájením léčby byli vždy pacienti o problematice léčení edukováni. Obdrželi i informační materiály o léčbě a s ní souvisejících komplikacích. Někteří z nich si sami na internetu vyhledali informace, o kterých dále se sestrou diskutovali. Všichni respondenti dokázali komplikace vyskytující se v úvodu i průběhu léčby vyjmenovat a popsat jejich příznaky. Druhým výzkumným cílem bylo porovnat informovanost pacientů s častými komplikacemi oproti těm, u kterých se komplikace vyskytují minimálně. Nenalezli jsme měřítko, podle kterého by se dalo přesně určit, zda za vzniklé komplikace může míra informovanosti pacientů nebo jejich postoj, s jakým k léčbě přistupují. V diskuzi se zamýšlíme nad otázkou, kde mohlo dojít k pochybení, které následně vedlo ke vzniku komplikací. Třetím cílem bylo porovnat výskyt komplikací u pacientů s automatizovanou peritoneální dialýzou (APD) oproti pacientům s kontinuální ambulantní peritoneální dialýzou (CAPD). Při CAPD pacient minimálně 4x denně otevírá a uzavírá transfer set, čímž se zvyšuje riziko zanesení infekce cestou přes peritoneální katétr. Z výzkumného šetření je patrné, že u respondentů léčících se metodou APD je počet vyskytujících se komplikací nižší. Nelze však přesně určit, zda se komplikace při APD vyskytují méně z důvodu minimální manipulace s peritoneálním katétrem a nebo proto, že někteří pacienti v úvodu léčby metodou CAPD již komplikaci prodělali a následně již poučeni přistupovali k léčbě metodou APD zodpovědněji. Empirickou část diplomové práce představuje kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo uskutečněno formou nestandardizovaného rozhovoru na základě předem připravených otázek, které byly v průběhu rozhovorů doplněny. Výzkumný soubor tvoří deset pacientů z dialyzačních středisek v Táboře, Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci. Pacienti léčící se metodou CAPD a APD byli různých věkových kategorií a s rozdílnou délkou léčby. Peritoneální dialýza je eliminační metoda nahrazující funkci ledvin, kterou si pacient provádí sám ve vlastním sociálním prostředí. Předpokladem úspěšné léčby je kvalitní edukace pacienta, kterou převážně poskytuje sestra. Na tuto úvodní edukaci navazuje průběžná reedukace. Výsledky předložené práce mohou být podkladem pro další výzkumná šetření. Dále mohou být použity jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelských oborů. Vypracovaná brožura může pomoci pacientům v rozhodování při výběru metody nebo při osvojení si problematiky této léčby.