Integrace Ukrajinců v Českých Budějovicích
Abstrakt
Diplomová práce nese název Integrace Ukrajinců v Českých Budějovicích. Teoretická část práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy tématu integrace cizinců, jako je například migrace, imigrant či azylant. Druhá kapitola se vztahuje k pojmu integrace, která je podrobně definována. Třetí kapitola popisuje integrační politiku v České republice. Právní úpravě a dvěma základním zákonům upravujícím tuto problematiku je vyhrazena čtvrtá kapitola. Pátá kapitola pak ukazuje cizince v České republice z pohledu čísel a statistik. Obsahem šesté kapitoly je základní charakteristika ukrajinských imigrantů v ČR a poslední, tedy sedmá kapitola, se věnuje organizacím zaměřeným na pomoc cizincům v Českých Budějovicích. Cílem práce je zjistit, jaká pozitiva a negativa ve vyskytují při integraci Ukrajinců v Českých Budějovicích. Byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky:
VO1: Jaká pozitiva a negativa se vyskytují v integraci Ukrajinců žijících v Českých Budějovicích? VO2: Využívají Ukrajinci v Českých Budějovicích organizace zaměřené na pomoc cizincům?. Výsledky týkající se první výzkumné otázky ukázaly několik pozitiv i negativ, která lze vysledovat při integraci Ukrajinců v Českých Budějovicích. Hlavní negativa se projevila v oblasti znalosti jazyka - problém s výslovností některých hlásek (ř), nesrozumitelnost zákonů a odbornějších textů, psaní háčků a čárek či vyplňování formulářů. Z rozhovorů vyplynula v této oblasti i pozitiva. Doporučují najít si mezi Čechy přátele a komunikovat s nimi, neuzavírat se pouze uvnitř ukrajinské komunity a zapojit se do pracovního procesu, což podle nich výrazně zlepší jejich jazykovou znalost. Pro zlepšení úrovně čtení a psaní si čtou dětské pohádky, jednoduché časopisy, píší si deníky, případně si dopisují s přáteli v českém jazyce. V oblasti ekonomické a sociální soběstačnosti jsem se zaměřila na dvě oblasti zaměstnání a bydlení. V oblasti zaměstnání se vyskytuje hned několik závažných problémů. U drtivé většiny informantů neodpovídá jejich zaměstnání vzdělání získanému na Ukrajině. S tím souvisí problém sehnat zaměstnání u vysokoškolsky vzdělaných imigrantů. Setkali se i s diskriminací u výběrových řízení z důvodu jejich původu. Pozitivem je, že pro méně vzdělané imigranty není složité sehnat zaměstnání a že všichni informanti jsou také spokojeni se svým platovým ohodnocením. Také v oblasti bydlení z rozhovorů vyplynulo několik negativ. V tomto případě však informanti nehovořili o své vlastní zkušenosti, ale o zkušenosti svých známých. Jedná se především o problémy s pronajímateli bytů. Sami informanti jsou se svým bydlením spokojení a uvádějí, že pro ně není problém sehnat si odpovídající bydlení, což jsou jednoznačná pozitiva.
V oblasti orientace ve společnosti a kultuře je podle většiny dotazovaných hlavním negativem špatná orientace imigrantů v zákonech, jejich nedostatečné právní povědomí. Současně nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem s nimi jednají mnozí zaměstnanci českých úřadů. Kultura je podle nich podobná, ale vnímají zásadní rozdíly v důležitých záležitostech, jako je rodina a rodinný život, vedení dětí ke vzdělání a také jim vadí slavení svátků v jinou dobu, než na kterou jsou z domova zvyklí. Vztahy mezi majoritou a menšinou byly dalším okruhem zkoumání. Negativa se vyskytují i zde, a to v podobě stydlivosti Ukrajinců při navazování konverzace s Čechy, vadí jim také malá aktivita ze strany státu v oblasti budování dobrých vztahů mezi oběma národy a také nezájem Čechů o navazování konverzace či přátelských vztahů s nimi. Pozitivy, která by zmíněná negativa mohla zmírnit, jsou multikulturní akce, které by mohl stát pořádat za účelem zlepšení vztahů Čechů k jiným kulturám a podpora multikulturní výchovy už na základních školách. Druhá výzkumná otázka se týká pomáhajících organizací. Ukázalo se, že mnozí imigranti tyto organizace téměř neznají, a tudíž jejich služby nevyužívají.