dc.contributor.advisor | Polanová, Alena | |
dc.contributor.author | Mušková, Simona | |
dc.date.accessioned | 2021-12-08T13:33:38Z | |
dc.date.available | 2021-12-08T13:33:38Z | |
dc.date.issued | 2016 | |
dc.date.submitted | 2016-05-02 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/34417 | |
dc.description.abstract | Současný stav
Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013).
Cíle práce
Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky:
VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách?
VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče?
VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách?
VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče?
Metodika
Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty.
Výsledky
Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena.
Závěr
Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních. | cze |
dc.format | 71 s. | |
dc.format | 71 s. | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | geriatrický pacient | cze |
dc.subject | ošetřovatelská péče | cze |
dc.subject | stáří | cze |
dc.subject | komunikace | cze |
dc.subject | potřeby | cze |
dc.subject | Geriatric patient | eng |
dc.subject | nursing care | eng |
dc.subject | old age | eng |
dc.subject | communication | eng |
dc.subject | needs | eng |
dc.title | Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta | cze |
dc.title.alternative | Nursing care for the geriatric patient | eng |
dc.type | bakalářská práce | cze |
dc.identifier.stag | 47791 | |
dc.description.abstract-translated | Current status
Old age is late phase of the ontogenetic proces, which completes the human life and carries with itself a lot of changes. These changes are inevitable for each of us (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). When we speak of geriatric patient, we mean a patient older than 75 years. This is the classification of World Health Organisation (WHO). Aging leads to loss of physical and mental strength and to somatic changes some of which are highly visible at first sight (Haškovcová, 2010). General nurse with knowledge about the issues of geriatric patients can get them the optimal nursing care to be able to support their bodily functions and maintain functional fitness. Evaluating the abilities of geriatric patient, then enables general nurse to set reasonable care and then perform preventive and therapeutic interventions (Pokorná, 2013).
Aim of the study
The aim was to map the issue of nursing care for geriatric patients in acute beds and beds for long-term care from the perspective of nurses and also from the perspective of patients. Four research questions (RQ) were then assembled for these goals.
RQ 1: How nurses perceive the problems of nursing care for geriatric patients in acute beds?
RQ 2: How nurses perceive problems of nursing care for geriatric patients on long-term care beds?
RQ 3: How geriatric patients perceive nursing care received from nurses in acute beds?
RQ 4: How geriatric patients perceive nursing care received from nurses on long-term care beds?
Methods
For the empirical part of the bachelor thesis was used qualitative research. For the purpose of the data collection were used interviews, which consisted of pre-built key questions and according to willingness of the individual respondents to share their opinions were inserted additional questions. The survey consisted a total of 20 respondents, of which 10 respondents were from the Department of aftercare and 10 respondents from the orthopedic department. Of these ten respondents were 5 nurses and 5 patients in each ward. The research was carried out in the hospital bed area of the department of aftercare and orthopedic department. The interviews were transcribed verbatim and then categories were created to methodology, which showed what troubled the patients during hospitalization the most, and what nurses see as the biggest challenge when working with geriatric patients.
The results
By the nurses from the department of aftercare, patient immobility, lack of cooperation with disoriented patients, problems with emptying, usually constipation, change in the environment as a factor disturbing the sleep of the patient, not keeping the drinking regime, despite the patient claiming otherwise and not least the patient's hearing loss that nuisance communication between staff and patient and finally the patient's hearing loss that nuisance communication between staff and patient are seen as the biggest problems. Nurses from the orthopedic department see the biggest problem in the movement impairment of the patients, the pain that patients experience after surgery and the stress that accompanies the patient before surgery. Furthermore, problems with emptying, difficulty sleeping, patient's non-compliance and hearing loss. All interviewed patients complained the most about the lack of privacy during hospitalization, especially during their personal hygiene, about the fellow patients who disturb their sleep, as well as the lack of communication on the part of nurses. Furthermore, patients from the department of aftercare most complained about lack of information told to them when received at the department. Patients from the orthopedic department were complaining about the way in which personal hygiene is performed. | eng |
dc.date.accepted | 2016-06-10 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Všeobecná sestra | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Bc. | |
dc.thesis.degree-program | Ošetřovatelství | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Drábková, Iveta | |