Problematika zanedbávání seniorů z pohledu pracovníků v přímé péči
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá problematikou zanedbáávní seniorů z pohledu pracovníků v přímé péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmů souvisejících s tématem bakalářské práce. První kapitola je věnována vymezení pojmů stáří a stárnutí, zabývá se upřesněním pojmu stárnoucí člověk, vymezením a periodizací stáří. Druhá kapitola popisuje změny ve stáří tělesné, psychické a sociální změny. Třetí kapitola se zabývá lidskými potřebami ve stáří. Čtvrtá kapitola popisuje jednotlivé formy péče o seniory
péče zajišťovaná rodinou, sociální a zdravotní péče. Pátá kapitola se zabývá Syndromem EAN a jeho jednotlivými formami. Poslední šestá kapitola se zabývá násilím na seniorech v ústavní péči, faktory, které zvyšují ohroženost seniora špatným zacházením a příčinami špatného zacházení na seniorech v ústavní péči.
Cílem práce bylo zjistit, zda jsou pracovníci Centra Sociálních služeb dostatečně informováni o zanedbávání seniorů a jak by postupovali v případě zjištění, že k zanedbávání dochází. Dílčím cílem bylo zjistit, jak se liší názory a přístupy terénních pracovníků a pracovníků pobytových služeb. Pro naplnění cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné okruhy otázek: Prvním okruhem bylo zjištění, zda jsou pracovníci Centra sociálních služeb dostatečně informování o zanedbávání/zneužívání seniorů. Druhý okruh se týkal zjištění, zda se pracovníci přímé péče setkávají se zanedbáváním seniorů. Třetí okruh zjišťoval, jaké by pracovníci volili postupy při zjištění zanedbávání/zneužívání seniora. Posledním čtvrtím okruhem se zjišťovaly názory či postřehy pracovníků k problematice zanedbávání seniorů.
S ohledem na zvolené téma, byl vybrán kvalitativní přístup, metoda rozhovoru, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentek. Respondentky byly vybrány náhodným výběrem. Vybrány byly pracovnice vykonávající profesi sociální pracovnice, pracovnice v sociálních službách a zdravotní sestra. Jednalo se o pracovnice vybrané organizace v Českých Budějovicích, která zajišťuje péči seniorům v rámci pobytových a terénních služeb.
V rámci výzkumu bylo zjištěno, že pracovnice Centra Sociálních služeb jsou informováni o zanedbávání seniorů, pouze jedna pracovnice potřebné informace nemá. Respondentky uvedly, že se nejčastěji vyskytuje psychické, finanční zneužívání a také zanedbávání péče. U zanedbávání péče nejčastěji uvedly, že se jedná především o nedostatečné provedení osobní hygieny a nepodání dostatečného množství tekutin.
V rámci své profese se pět ze šesti dotazovaných respondetek setkalo s případy zanedbávání seniorů. Ve většině případů utrpěli senioři psychickou újmu, ztrátu finančních prostředků či nebyli dostatečným způsobem zajištěny jejich základní životní potřeby. Většina respondentek by v případě zjištění, že je senior zanedbáván, ohlásila tuto skutečnost svému nadřízenému či policii. Čtvrtá výzkumná otázka posloužila k zjištění názorů pracovnic na problematiku zanedbávání/zneužívání seniorů. Respondentky si myslí, že je nutné zvýšit počet kvalifikovaného personálu, zazněl názor, že by bylo vhodné zavést do organizací poskytujících sociální služby seniorům supervize a také jedna respondentka uvedla, že je důležitá souhra kolektivu a dostatek odpočinku pracovníků.
Bakalářská práce může posloužit jako rozšíření informací o zanedbávání seniorů široké veřejnosti. Také může být využita jako informativní materiál pro pracovníky v organizacích, které poskytují sociální služby pro seniory. Práci lze také využít jako učební materiál pro studenty sociální práce a pro studenty ostatních pomáhajících profesí.