Vliv aplikace distanční elektroterapie /VAS-07/ na bolest u pacientů s vertebrogenním algickým syndromem
Abstrakt
Tato práce se zabývá problematikou vertebrogenního algického syndromu a možnosti léčby způsobené bolesti pomocí distanční elektroterapie, konkrétně přístrojem VAS 07. Ten spojuje účinky stojící na principu vrátkové teorie bolesti a fototerapie. Cílem práce je zmapovat účinky dané elektroterapie na bolest pacientů trpících tímto onemocněním.
Vertebrogenní algický syndrom je v současné době problémem, kterým trpí velké množství pacientů. Jeho etiologie zahrnuje velké množství strukturálních i funkčních poruch. Trpí jím lidé různých věkových kategorií i sociálních vrstev. Vzhledem ke stoupající incidenci se toto onemocnění stává jednou z nejčastějších příčin návštěvy fyzioterapeutických ambulancí. Tento fakt je způsoben zejména životním stylem spojeným s dnešní civilizovanou dobou.
Možností řešení tohoto onemocnění existuje velké množství. Často se pro léčbu využívají metody kinezioterapie, manipulační léčby, měkkých technik, pozitivní termoterapie a různé druhy elektroterapie. Jedním z potenciálních druhů léčby je elektroterapie distanční, konkrétně přístroj VAS 07.
V teoretické části je čtenář seznámen se základními informacemi, které mají spojitost s onemocněním a také s touto možností léčby. Konkrétně se v tomto úseku pojednává o anatomii a kineziologii páteře, bolesti a jejích druzích, vertebrogenním algickém syndromu, distanční elektroterapii a samotném přístroji VAS 07.
Práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Ten se zakládá na anamnézách, kineziologických rozborech pacientů a rozhovorech s nimi. V kineziologických rozborech jsou obsažena vyšetření statická i dynamická. Výzkumný soubor tvořili čtyři probandi obou pohlaví a různého věku v rozmezí mezi 40 a 55 lety. Všichni pacienti písemně stvrdili souhlas s použitím získaných informací s podmínkou zachování jejich anonymity. Výzkum probíhal v rehabilitační ambulanci při poliklinice v Blatné.
Výsledky terapie se u probandů v základu shodovaly. U všech pacientů došlo vlivem terapie ke snížení bolestivosti a u některých z nich ke změně kvality bolesti. Objevily se také rozdíly mezi vstupním a výstupním vyšetřením. U aspekčního vyšetření došlo k úpravě postury, změny se vyskytovaly zejména v oblastech, kde pacienti pociťovali bolest, či jejich blízkosti.
K dalším změnám došlo v pohyblivosti páteřních segmentů i páteře jako celku. Po ústupu bolesti se u všech probandů výrazně zlepšily testy hodnotící pohyblivost páteře. Dále se u pacientů uvolnily měkké tkáně, které se původně při vyšetření Kiblerovou řasou hůře odvíjely. Ve srovnání se vstupními kineziologickými rozbory došlo také k úpravě hypertonických svalů.