Možnosti fyzioterapie u pacientů po amputaci dolních končetin
Abstrakt
Tato práce je zaměřena na problematiku amputací dolních končetin a úskalí s ní spojená. V teoretické části se zabývám amputací z historického a etiologického hlediska. Uvádím druhy amputačních výkonů a s nimi související rizika. Značnou část teorie věnuji fyzioterapeutickým postupům a možnostem protetiky, které jsou významnou součástí rehabilitační péče o pacienty s amputací. Praktická část bakalářské práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn pomocí kazuistik, které na základě anamnézy a vyšetření obsahují vstupní kineziologický rozbor, postupy ve fyzioterapii a výstupní kineziologický rozbor. Pomocí kazuistik popisuji aplikaci teoretických poznatků v praxi.
Výzkum probíhal v Centru technické ortopedie v Českých Budějovicích.
Výzkumný vzorek tvořili tři pacienti s rozlišnou výškou amputačního výkonu na dolní končetině. Všichni pacienti byli muži ve věku od 50 do 65 let s prvním vybavením protetickou pomůckou. První pacient byl po exartikulaci v kyčelním kloubu, druhý po amputaci ve stehnu a třetí pacient po amputaci v bérci. Fyzioterapie probíhala po dobu 10 týdnů, 1x týdně 60 minut. Pro pacienty jsem sestavila cvičební jednotku o pěti cvicích, kterou si všichni pacienti cvičili doma. Každý pacient dostal k pěti cvikům ještě cviky na doma podle individuálních potřeb.
Účinnost terapie jsem posoudila na základě výsledků ze vstupního a výstupního vyšetření. Cílem této práce bylo zmapování fyzioterapeutických postupů u pacientů po amputaci dolní končetiny. Mezi nejdůležitější úkoly fyzioterapeuta u pacientů po amputaci považuji péči o pahýl, jehož stav úzce souvisí s využíváním protetické náhrady. Během praxe se mi potvrdilo omezené využívání protézy z důvodu komplikací amputačního pahýlu. Omezené využívání protetické náhrady prodlužuje návrat pacienta s amputací do společnosti jako jejího rovnocenného člena v co největší míře, v souladu se schopnostmi a možnostmi jednotlivého pacienta. Vliv lokomoce s protézou na psychickou stránku jedince po amputaci dolní končetiny se mi v praxi potvrdil. Výsledky výzkumné části bakalářské práce ukazují, že u všech probandů uvedených v mé práci došlo po 10 týdenní terapii ke zlepšení zdravotního stavu. Během mé praxe se mi potvrdila důležitost včasného zahájení rehabilitace a informovanosti jedince o možnostech protetického vybavení, mezioborové spolupráce ošetřujícího personálu, věku, spolupráce a motivace pacienta. Práce může sloužit jako edukační materiál nejen pro zdravotnické pracovníky, ale i pro samotné nemocné nebo pro členy jejich rodiny.