Ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí
Abstrakt
Problematika ošetřování geriatrických pacientů v domácím prostředí je vzhledem k demografickým trendům stále více aktuální. Ošetřování těchto pacientů není jednoduché a přináší řadu problémových situací. Proto je nutné se zamyslet, jaká je kvalita péče v domácím prostředí a jak se rodina geriatrického pacienta na změny v jeho zdravotním stavu adaptuje. Důležitá je také edukace a podpora laických rodinných pečovatelů v teoretických a praktických znalostech a dovednostech nutných pro zajištění kvalitní péče.
V teoretické části bylo nastíněno rozdělení stáří, charakteristika geriatrického pacienta, problémy, které mohou postihovat pacienty i pečující a domácí péče. U geriatrických pacientů jsou to hlavně geriatrické syndromy a geriatrická křehkost. U pečujících i zdravotníků hovoříme často o syndromu vyhoření.
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí. Dílčí cíle byly stanoveny následovně:
Zkušenosti laických pečovatelů s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí.
Zjistit problémové situace v souvislosti s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí.
Zjistit způsoby řešení problémových situací v péči o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí.
Zjistit potřeby laických pečovatelů při ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí.
Zjistit, jak probíhá spolupráce mezi lékaři, sestrami a laickými pečovateli při zajištění péče o nesoběstačného geriatrického pacienta v domácím prostředí.
Výzkumný soubor tvořili nesoběstační geriatričtí pacienti starší 65 let v domácí péči laických pečovatelů, jejich rodinní příslušníci a sestry z agentur domácí péče. Pro bakalářskou práci byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získání potřebných informací byla užita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Následně byla provedena redukce dat s uspořádáním do kategorií a podkategorií. Bylo vytvořeno sedm kategorií a šestnáct podkategorií.
Někteří pečovatelé trpí ekonomickými, sociálními, psychickými i zdravotními problémy. Bylo zjištěno, že pečující byli nuceni v životě udělat mnoho zásadních změn. Všichni museli upravit bydlení, v některých případech se museli i přestěhovat nebo dokonce odejít ze zaměstnání. Dále bylo zjištěno, že rodina není u všech pacientů celistvá, tudíž ve dvou případech se pečující nemají s kým střídat v péči o nesoběstačného člena rodiny. Také se ukázalo mnoho problémů, kterými trpí pacienti, jako jsou například opruzeniny, problémy s vyprazdňováním, obezita, deprese a jiné. Laičtí pečovatelé nemají dostatek informací o pečování ani o kompenzačních pomůckách. Často trpí zdravotními problémy, jako jsou bolesti zad, deprese, syndrom vyhoření, nespavost a jiné.
Práce lze použít jako zdroj informací pro studenty ošetřovatelství a sestry z praxe. Po zmapování ošetřování v domácím péči jsou patrné mnohé nedostatky. Nejvíce alarmující je právě nedostatek informovanosti o domácí péči. Proto je nutné tuto péči rozvíjet a dbát na to, aby co nejvíce pacientů mohlo být ošetřování v domácím prostředí. Důležitá je ekonomická a psychologická podpora laických pečovatelů, zvláště pak prevence syndromu vyhoření. Domácí péče může vést k lepším léčebným výsledkům i nižším nákladům na péči.