Využívání motivačních mechanismů v rámci výchovně vzdělávacího procesu pro žáky s těžkým mentálním postižením

Abstract

Bakalářská práce řeší otázku motivačních mechanismů v rámci výchovně vzdělávacího procesu pro žáky s těžkým mentálním postižením. Cílem práce je zjistit, jakých motivačních mechanismů je učitelkami žáků s těžkým mentálním postižením nejvíce využíváno. Dílčím cílem je porovnání odpovědí učitelek dle délky jejich praxe a zjištění, zda má délka praxe vliv na výběr motivačních mechanismů. Teoretická část práce se v první kapitole věnuje definici mentální retardace, její etiologii, diagnostice a klasifikaci. Další kapitola je zaměřena na vzdělávání osob s mentálním postižením. Vzdělávání je k účelům mé bakalářské práce blíže specifikováno v následující kapitole, edukace osob s těžkým mentálním postižením. Kapitola edukace osob s těžkým mentálním postižením je kromě vzdělávání věnována okrajově také výchově a stále se rozvíjející metodě Snoezelen a konceptu Bazální stimulace, které do edukace osob s mentálním postižením neodmyslitelně patří. Poslední kapitolou teoretické části je motivace ve školním prostředí. Podklady pro závěr praktické části práce jsem získávala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s předpřipravenými deseti otázkami, které díky zvolené pružné metodě mohly být v průběhu dotazování pozměňovány. Na otázky mi odpovídalo deset respondentek. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že k výuce je nejčastěji motivováno za pomoci demonstrace, vyprávění, nebo použitím obrázků doprovázejících probíranou látku. Žáci jsou běžně motivování odměnami, mezi nejčastější se řadí úsměv a následně odměnění pomocí drobné sladkosti. Neverbální odměňování a tresty se přirozeně prolínají celou výukou a žáci jim nejsnáze rozumějí. Vliv praxe byl na jednotlivých odpovědích znatelný, zejména v přístupu k novým metodám. Učitelky s kratší praxí využívají nové a alternativní metody častěji a jsou otevřeny učit se novému, na druhé straně učitelky s delší praxí využívají spíše metod ověřených a praxí ozkoušených. Práce může být přínosná jako přehled využívaných motivačních mechanismů napříč různou délkou praxe v oboru a jako materiál studentům, kteří se chtějí věnovat práci s žáky s těžkým mentálním postižením.