Formativní vliv literární výpovědi osoby se zdravotním postižením (čtenářský zážitek jako zdroj empatie)
Abstrakt
Bakalářská práce mapuje proces vyrovnávání se dospívající dívky s tělesným postižením, který probíhá v rámci její rodiny i širšího sociálního prostředí.
Teoretická část je rozdělena do dvanácti podkapitol. První podkapitola se zabývá společenskou normou jako kritériem, které vymezuje osoby se zdravotním postižením. Ve druhé podkapitole se spojuje fenomén zdravotního postižení s jeho jazykovým označením. Třetí podkapitola uvádí historickou vertikální klasifikaci přístupů k osobám se zdravotním postižením. Čtvrtá podkapitola popisuje postavení osob se zdravotním postižením před zlomovým rokem 1989 a pátá podkapitola po něm. Šestá podkapitola shrnuje základní body Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Sedmá podkapitola se věnuje osobám se zdravotním postižením a osmá osobám s tělesným postižením. Devátá podkapitola se vztahuje k úloze pomáhajících profesí ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Desátá podkapitola se soustředí na oblast sociální práce s osobami se zdravotním postižením a specifikuje koncepci ucelené rehabilitace a úlohu sociální práce jako nástroje inkluze osob se zdravotním postižením. Jedenáctá podkapitola se zaměřuje na sociální práci s rodinami s dítětem se zdravotním postižením, přičemž charakterizuje jejich specifika, životní situaci, sociální fungování a paradigmata sociální práce při práci s nimi. Poslední, dvanáctá podkapitola vypovídá o sociálním systému České republiky ve vztahu k dětem se zdravotním postižením, zaobírá se jeho pilíři, peněžitými dávkami pro děti s tělesným postižením, průkazy pro osoby se zdravotním postižením a sociálními službami mířícími k cílové skupině rodin s dětmi s tělesným postižením.
Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, odpovědi na výzkumné otázky hledá metodou osobní případové studie a data sbírá technikou analýzy vedlejších témat knihy "Pozorovatelka", jejíž spoluautorkou je dnes už mladá žena, která se narodila s lékařskou diagnózou DMO: formou spastické kvadruparézy. V příloze jsem ji doplnila vlastním příběhem (viz. Příloha č. 1: Můj příběh), který popisuje cestu vyrovnávání se s jiným typem tělesného postižení.
Hlavním cílem práce je nahlédnout očima této dospívající dívky na běžné, každodenní situace, v nichž se promítá její cesta vyrovnávání se s tělesným postižením. Jejich literární zpracování s sebou nese i formativní vliv na čtenáře.
Dílčím cílem je zhodnotit hodnotu knihy "Pozorovatelka" jako informačního zdroje o možnostem sociální práce při práci s rodinou s dítětem s tělesným postižením.
Výzkumný soubor tvoří 16 letá dívka s tělesným postižením, která je hlavní hrdinkou románu pro dospělé čtenáře vybraného stratifikačním náhodným výběrem z katalogu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
K analýze dat bylo zvoleno hloubkové proniknutí do textu, které je blízké literárnímu zpracování.
Odpovědí na výzkumnou otázku č. 1 - Jak se vyvíjí proces vnitřního vyrovnávání se člověka s tělesným postižením v konfrontaci s tím, jak člověka přijímá vnější svět? - bylo konstatování, že se jedná o individuální proces ovlivněný obdobím vzniku tělesného postižením, sebepojetím osoby s tělesným postižením, jejím rodinným zázemím a možností žít autonomním životem.
Zodpovězení výzkumné otázky č. 2 - Jakou informační hodnotu má kniha "Pozorovatelka" z hlediska sociální práce s rodinou s dítětem s tělesným postižením? - přineslo zjištění, že nízkou a poplatnou legislativě před platností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Bakalářská práce může sloužit jako zdroj empatie pro specifické způsoby naplňování základních potřeb osob s tělesným postižením i jako neocenitelný úhel pohledu na oblast tělesného postižení zprostředkovaný člověkem, který s ním žije.