Práva a povinnosti občanů v péči o své zdraví
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá používáním osobních ochranných pracovních prostředků při práci ve výrobních provozech, kde se vyskytují škodlivé faktory, které mohou mít nepříznivý vliv na zdraví člověka. Ve vztahu zaměstnavatel zaměstnanec jsou uloženy oběma stranám práva a povinnosti v takovém rozsahu, které jsou dány především legislativními předpisy, jejichž cílem je v maximální míře eliminovat poškození zdraví pracovníků při práci. Velmi významným faktorem v této problematice je osobní přístup každé ze zúčastněných stran, který však žádnou legislativou nelze podchytit. Z toho důvodu jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat a zjistit, jak dalece jsou zaměstnanci s touto problematikou vnitřně srozuměni.
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je koncipována formou přesýpacích hodin, kdy zastřešení vychází z mezinárodního právního ukotvení ochrany zdraví při práci, zužuje se na předpisy EU, dále na legislativu ČR, jsou vyjmenována rizika a rizikové faktory pracovních podmínek, preventivní opatření, následně ochranná opatření, podrobněji a nejúžeji je podchycen způsob ochrany konkrétních částí těla a orgánů, a závěrem jsou vyjmenovány důsledky poškození zdraví při práci.
V praktické části jsem vycházela z výzkumného cíle mé práce: prověření všeobecné znalosti rizik spojených s poškozením zdraví v důsledku pracovního výkonu. Dílčím cílem bylo zjištění, do jaké míry pracovníci při výkonu práce, při které jsou vystaveni škodlivým faktorům vedoucích k možnému poškození zdraví, používají k ochraně svého zdraví osobní ochranné pracovní prostředky. Dále jsem stanovila tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že v současné době lidé v produktivním věku upřednostňují pracovní výkon před ochranou vlastního zdraví. Výsledky konstatovaly, že tomu tak není, hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že pracující lidé si nejsou vědomi všech rizik spojených s poškozením zdraví v důsledku výkonu práce. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že většina pracovníků, u kterých jejich práce vyžaduje používání osobních ochranných pracovních prostředků, je k ochraně svého zdraví používá. Toto tvrzení bylo potvrzeno.
K získání potřebných dat jsem použila anonymní dotazník složený z jednoduchých uzavřených otázek, mířený, ve spolupráci se zaměstnavateli, ke konkrétní cílové skupině respondentů, tedy těm, kteří vykonávají rizikové práce. Nashromážděná data jsem statisticky vyhodnotila.
Z výsledků šetření vyplynulo, že pracovníci nejsou všeobecně srozuměni s riziky spojenými s poškozením zdraví v důsledku pracovního výkonu, ale že míra používání osobních ochranných pracovních prostředků je všeobecně vysoká.
Výsledky mé práce by mohly sloužit k případným úpravám či změnám v koncepci školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.