Možnosti jednotek radiačního a chemického průzkumu AČR v případě vzniku radiační nebo chemické havárie
Abstrakt
Při mimořádných událostech radiačního nebo chemického charakteru nese odpovědnost za ochranu obyvatelstva HZS ČR, který je základní složkou IZS. Jeho síly a prostředky však nejsou nevyčerpatelné, což by nastalo zejména při mimořádné události na jaderných elektrárnách. Právě v těchto případech nastupuje úloha armády, která by zde, mimo úkolů k posílení PČR, prováděla činnosti spojené s radiačním průzkumem či dekontaminací.
Nabízí se zde proto otázka, zda lze využít možností jednotek rchpz AČR k podpoře základních složek IZS v případě vzniku radiační havárie, radiační nehody nebo havárie s únikem nebezpečných škodlivin.
Teoretická část práce je zaměřena na legislativní rámec povolání armády při mimořádné a krizové situaci nevojenského charakteru. Dále se teoretická část zaobírá katalogem typových činností při společném zásahu, které jsou součástí povinné dokumentace IZS.
Metodikou práce je zde porovnání základního vybavení a techniky chemické služby HZS a družstev radiačního a chemického průzkumu AČR. Tyto nejpoužívanější prostředky byly vybrány na základě dotazů u chemických specialistů HZS a AČR.
V první části jsou porovnávány prostředky individuální ochrany a je zde základní rozdělení filtrů. Jsou zde vybrány dvě nejčastěji používané ochranné masky, jednoduché filtrační oděvy a dva plynotěsné oděvy. Ve druhé části jsou porovnávány prostředky pro zjišťování radioaktivní kontaminace a je zde podrobný popis nejužívanějších osobních dozimetrů. Ve třetí, poslední části, jsou popsány chemické detektory typu průkazníkových papírků, chemický průkazník CHP-71 a jeho modernizovaný nástupce CHP-05.
Ochranné masky, filtrační a plynotěsné oděvy AČR, lze v určitých případech použít v případě vzniku radiační nebo chemické havárie. Jsou porovnatelné s vybavením chemiků HZS, co se týče použitého materiálu, přípojek vzduchu i filtrů do ochranné masky. Omezení vyplývá z konstrukce ochranného oděvu OPCH-05. U něj se oproti ochrannému oděvu Dräger 7900 připevňuje vzduchový přístroj vně obleku, a k tomu musí být přihlíženo v případné dekontaminaci zasahující osoby.
Již z výběru a základního popisu dozimetrických prostředků družstev AČR je jasné, že jsou primárně určeny pro bojové použití radioaktivních látek v případě válečného konfliktu. Zcela patrné je to u dozimetrických přístrojů a osobních dozimetrů, vyrobených před rokem 1990. Zde jsou pro současné potřeby, nebo pro potřeby nasazení při mimořádných událostech na jaderných elektrárnách nevyhovující měřící rozsahy s již zastaralými jednotkami. Moderní dozimetry však, v závislosti na stanoveném úkolu, požadavkům vyhovují, a to co se týče měřících rozsahů, odolnosti vůči zhoršeným klimatickým podmínkám a podobně.
K detekci nebezpečných chemických látek obě složky stále využívají prostředky jednoduché detekce, ať již jde o průkazníkové papírky, či chemické průkazníky CHP-71 nebo CHP-05. Odlišný je pouze přístup k využití těchto přístrojů. Pro družstva rchpz jsou stále k detekci nebezpečných chemických látek dostačující, ale chemičtí specialisté HZS potřebují k splnění svých úkolů především chemické analyzátory. Chemické průkazníky používají v případě vzorkování plynů a par. Ovšem v případě použití průkazníkových trubiček určených pro detekci průmyslových chemických látek lze i základní prostředky detekce (CHP-71, CHP-05) stále využít. Přehled těchto průkazníkových trubiček je uveden v příloze této bakalářské práce.
V poslední části této práce je uvedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, jaké je povědomí úzké skupiny chemických specialistů AČR a příslušníků HZS o možnostech zapojení AČR v rámci IZS, jak formou součinnostního cvičení, tak při mimořádných událostech. Syntéza a shrnutí výsledků je součástí komentářů k jednotlivým grafům a tabulkám.