Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva
Abstrakt
Cílem bakalářské práce s názvem Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva je zamyslet se nad otázkami povinnností záchranářů v rámci plnění jejich pracovních povinností a zároveň zjistit, do jaké míry při své práci dokážou pracovat s určitou dávkou empatie ke svému okolí, k lidem, kterých se bezprostředně dotýká samotná krizová situace a kteří jsou ohroženi na zdraví, smrtí nebo hrozí riziko ztráty jejich majetku.
Rád bych se pokusil svou prací zjistit, zda se v určitých případech záchranáři v samotné krizové situaci dostávají do vnitřního konfliktu. Mají vždy postupovat pouze dle platné legislativy při záchraně, nebo někdy používat intuici a především zlaté pravidlo morálky? Dokáže si záchranář představit sám sebe na místě zachraňovaného a přizpůsobit tomu svá rozhodnutí?
Svou práci podpořím kvalitativním výzkumem, který je anonymní a zúčastnilo se ho devět členů složek integrovaného záchranného systému. Vybral jsem si členy tří základních složek integrovaného záchranného systému. Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky a Zdravotnické záchranné služby. Respondenti odpovídali na otázky, ze kterých lze vytvořit statistické vyhodnocení. Co zjistíme při krátkém dotazníku mezi profesionály? Můžeme tvrdit, že oblast ochrany obyvatelstva a práce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému je nutné přesně vymezit legislativou a dodržováním platných zákonů, vyhlášek a nařízení v oblasti Ochrany obyvatelstva a krizového řízení?
Právě díky této legislativě máme jasně stanovené postupy při jednotlivých krizových situacích v rámci plánování, přípravě a preventivních opatřeních. Přesto zjistíme, jestli někdo ze záchranářů někdy použil zlaté pravidlo morálky při své práci, nebo si dokáže představit, že by ho použil a při jaké příležitosti.
Mým cílem není dehonestovat touto prací význam jasně daných pravidel, určených postupů a rozkazů velitelů zásahů při krizové situaci. Cíl, který jsem si určil, je zjistit, jak tenká je hranice mezi "tím co musím a ne vždy se ztotožňuji" a "chci a vím, že porušuji nějaká nařízení." Z výzkumu vyplynulo, že v sobě máme zakořeněný určitý smysl pro povinnost, řád a pořádek. Jsme spíše nakloněni dodržování nařízení a jednotlivých daných pravidel, před určitou mírou volnosti při rozhodování a využití zlatého pravidla?
Samotné téma mi připadá velice atraktivní. Propojení složek integrovaného záchranného systému s myšlenkou zlatého pravidla morálky se může na první pohled jevit jako něco, co nedává smysl. V této práci poznáme, že tu existuje naopak výrazné propojení. Při zásahu složek integrovaného záchranného systému se často jedná o vzájemnou interakci mezi záchranářem, hasičem, nebo policistou na straně jedné a zachraňovaným na straně druhé. Na obou stranách vznikají pozitivní i negativní emoce, se kterými se musí jak zachránci, tak zachraňovaní vyrovnávat. Žádný ze zachránců se neubrání určité empatii, soucítění se situací zachraňovaného. Co kdybych byl na jeho místě já? Tímto se právě témata na první pohled tak vzdálená, propojují ve velice úzkou problematiku.
Myslím si, že není moc situací, ve kterých lze uplatnit zlaté pravidlo v oblasti ochrany obyvatelstva. Určitě jsou jasně dané postupy tím nejefektivnějším způsobem práce všech složek IZS. Přesto si myslím, že existují situace, kdy by bylo možné zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva uplatnit.