Stanovení mimoosové dávky při ozařování pro karcinomy v oblasti hlava- krk
Abstrakt
V úvodní části bakalářské práce se zabývám nádory hlavy a krku. Nádory hlavy
a krku spadají do oblasti otorinolaryngologie, tedy nádory dutiny ústní, faryngu, laryngu, dutiny nosní, paranazálních dutin a rovněž nádory slinných žláz. Příznaky nádorů se liší dle lokalizace onemocnění. Bývají dlouho nepoznané i přes svou dobrou vyšetřitelnost. Mezi nejvýznamnější etiologické faktory patří kouření a alkohol. Kromě těchto faktorů je to například i nedostatečná hygienická úroveň a špatná sociální situace, kouření marihuany nebo třeba ionizující záření, které všeobecně indukuje nádory. K diagnostice těchto nádorů často dochází velmi pozdě. Ke stanovení diagnózy významně přispívá vyšetření na ORL. Při volbě způsobu léčby přihlížíme ke známým prognostickým faktorům, zvláště k pokročilosti nádorů (vyjádřené TNM klasifikací), jeho lokalizaci, histologickému typu, věku a celkovému stavu nemocného, taktéž jsou respektována přání nemocných. Pro úspěšnou léčbu v onkologii obecně, tedy i u nádorů hlavy a krku, je multidisciplinární přístup. V kapitole Metody léčby jsou stručně charakterizovány jednotlivé metody. Dále se zabývám moderními ozařovacími metodami. Smysl těchto moderních technik je zlepšení výsledků léčby, hlavně snížení rizika postradiačních komplikací,
a tím zlepšení kvality života po léčbě díky nižšímu poškození zdravých tkání. Cílem konformních technik (3D-CRT) ozáření je přizpůsobit tvar ozařovaného objemu nepravidelnému tvaru nádoru. U IMRT techniky je kromě přizpůsobení tvaru svazku záření upravena i intenzita (fluence) svazku záření. Pomocí IMRT je možné ozařovat geometricky složitější cílové objemy a dosáhnout většího šetření okolních tkání. IGRT je metoda umožňující trojrozměrné zobrazení cílového objemu a kritických struktur před ozářením. Výzkumná část byla provedena na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Ozařování pacientů probíhalo standardně na lineárním urychlovači, pacienti byli fixováni do ozařovací masky a byl jim přiložen na levou stranu hrudníku osobní elektronický dozimetr. Po skončení záření jsem zapsala naměřené hodnoty. Z těchto hodnot jsou vypracované přehledné tabulky. Výsledky jsem následně porovnávala s výsledky Mgr. Renáty Chylíkové, získané stejným způsobem na předchozím typu lineárního urychlovače. Tento způsob jsem zvolila proto, že stanovení mimoosové dávky způsobem podle normy je obtížné a zdlouhavé. Využila jsem možností provést stejná měření na novém typu. Pacienti, kteří podstupují onkologickou léčbu, dostávají vyšší dávky, než jsou limitní dávky, ale protože se jedná o lékařské výkony, nepodléhají hodnoty limitům.
Cílem práce bylo potvrdit či vyvrátit tvrzení výrobce, který uvádí, že mimoosová dávka má být na novém typu urychlovače až o 60 % nižší. Výzkum byl úspěšný, protože porovnáním výsledků jsem zjistila, že tvrzení výrobce je oprávněné.