Uplatnění důchodců na trhu práce

Abstract

Bakalářská práce pojednává o tom, jaké postavení zaujímají důchodci ve společnosti a jak se jim daří na trhu práce. Teoretická část se skládá ze tří okruhů. První z nich je orientován na důchodce a jejich postavení ve společnosti. Druhá kapitola je zaměřena na celoživotní vzdělávání a třetí část zahrnuje problematiku uplatnění důchodců na trhu práce. V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jak vybraní důchodci vnímají problémy v rámci uplatnění na trhu práce a zda mají dostatek příležitostí pro své uplatnění. Součástí výzkumu je zjišťování, zda jejich činnost přispívá k celkové spokojenosti, tedy jak se jim podle vlastního názoru daří v současné společnosti. K naplnění těchto cílů byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zní: Jak se liší odpovědi starobních a invalidních důchodců vzhledem k uplatnění na trhu práce? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky bylo staveno šest dílčích otázek. Pro výzkumnou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr dat byl realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo osm komunikačních partnerů, kteří se skládali ze dvou skupin důchodců, a to starobních a invalidních důchodců, kteří jsou na trhu práce aktivní. Komunikační partneři byli vybíráni na základě techniky sněhové koule. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že skupina starobních důchodců své postavení na trhu práce vnímá kladně, zatímco většina invalidních důchodců je toho názoru, že pro starobní důchodce na trhu práce již není místo, neboť zabírají pracovní místa mladým lidem. Invalidní důchodci své postavení na trhu práce vnímají též kladně. Pouze jeden starobní důchodce je toho názoru, že o invalidní důchodce na trhu práce není tolik zájem. Názor na celoživotní vzdělávání hodnotí obě skupiny důchodců převážně pozitivně. S udržením stávající práce nezaznamenávají starobní důchodci podstatné problémy, oproti tomu invalidní důchodci shledávají obtíže s udržením práce v případě zhoršení jejich zdravotního stavu. S diskriminací se na pracovišti setkalo více invalidních důchodců než starobních. Na své záliby si čas udělají obě skupiny důchodců, nicméně invalidním důchodcům na koníčky nezbývá po celém dni v práci dostatek energie. Pozitivním zjištění bylo, že obě skupiny důchodců vnímají své postavení ve společnosti převážně kladně, nicméně dva starobní důchodci uvedli, že se v budoucnosti může postavení starobního důchodce změnit k horšímu. Ve společnosti se dobře necítí pouze jeden komunikační partner ze skupiny invalidních důchodců.