| dc.contributor.author | Grones, Martin | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-19T13:29:12Z | |
| dc.date.available | 2021-11-19T13:29:12Z | |
| dc.date.issued | 2014 | |
| dc.date.submitted | 2014-01-31 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/3393 | |
| dc.description.abstract | Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?.
Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu. | cze |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | Schwarzenberg | cze |
| dc.subject | Teologie | cze |
| dc.subject | Fraternita | cze |
| dc.subject | Christologie | cze |
| dc.subject | Husitství | cze |
| dc.subject | Liturgie | cze |
| dc.subject | Communio | cze |
| dc.subject | Osoba | cze |
| dc.subject | Individuum | cze |
| dc.subject | Papež | cze |
| dc.subject | Vzdělání | cze |
| dc.subject | Koncil | cze |
| dc.subject | Cardinal Schwarzenberg | eng |
| dc.subject | Theology | eng |
| dc.subject | Fraternity | eng |
| dc.subject | Christology | eng |
| dc.subject | Hussite movement | eng |
| dc.subject | Liturgy | eng |
| dc.subject | Communio | eng |
| dc.subject | people | eng |
| dc.subject | Individual | eng |
| dc.subject | Pope | eng |
| dc.subject | Education | eng |
| dc.subject | Council | eng |
| dc.title | Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech? | cze |
| dc.title.alternative | The contribution theology Cardinal Schwarzenberg Vatican Council? | eng |
| dc.type | disertační práce | cze |
| dc.identifier.stag | 40000 | |
| dc.description.abstract-translated | Initial idea of this work: " The contribution theology Cardinal Schwarzenberg Vatican Council? , The de facto theological story that " started " at the September provincial council in Prague ( 1860) , and over the First Vatican Council ( 1869-1870 ) , the place - the fundamental ideas of Cardinal Schwarzenberg - up to II . Vatican Council (1962-1965). We must ask ourselves what was the theology of Cardinal Schwarzenberg exceptional and why has the range and in the decades after the First Vatican Council. These questions and many others began to form this work. Response them in three circuits . The first issue is the milieu of contemporary Czech society, which entails " Czech question" because it has the attributes of the ideas of Jan Hus, who was one of the requirements to be " God's word could freely proclaim," which Cardinal Schwarzenberg sees as one of the keys to their pastoral care to address the overall " religiously sentient inhabitants " to what is now called ecumenism, and the Cardinal called her a contemporary "family faith." So the family home environment to be introduced to the "family environment" of the Church, which "does not divide, but integrates" . The second area is the communion of the Catholic congregation, which already carries specific nature of faith , which gives information on the human , not as individuals , but persons as believers lives and moves "in communion" communion sanctorum "that accompanies the believer personally and for boundaries of the church (the Church). Therefore, even in sacred spaces Divine Liturgy promotes "Discourse in the middle of the Mass," because it helps ensure that a person liturgically activated in "upgrade of Church's thinking" (that later " aggiornamento ") in the world. The third issue is the consistency believer in education as Cardinal Schwarzenberg has a graduate character: discipline, teaching and cultivating. In this characteristic "inculcation" of a person into a "divine milieu" of humanity is in the attributes of participation in "completing the world that God created Undone", as taught by A. Günther , and one has a personal interest in "his physiognomy ." All three themes should help understanding " personal infallibility of the Pope," which is not deistic static, is based on the individual, but carries the story of spiritual formation tradition of the whole Church, in whose center is the Christological fraternity, to which the " indoctrinated " hierarchy of jurisdiction, which cannot be separated from each other, but in accepting the structure of the human being shed on the integral concept of the Catholic Church as organic. Which took place in the contemporary modification to the II. Vatican Council. | eng |
| dc.date.accepted | 2014-05-09 | |
| dc.description.department | Teologická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Teologie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Teologická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
| dc.thesis.degree-program | Teologie | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Hišem, Cyril | |
| dc.contributor.referee | Lášek, Jan Blahoslav | |
