Vliv odlišných komunikačních schopností na výkon žáka ve škole

Abstract

Práce pojednává o odlišných komunikačních schopnostech u dětí na ZŠ. Stěžejní jsou pojmy narušená komunikační schopnost (NKS) a omezená komunikační schopnost (OKS). Teoretická východiska mapují komunikaci z různých úhlů pohledu, tedy to, jak s pojmem komunikace pracují jednotlivé vědní obory (sociologie, lingvistika, pedagogika a logopedie), jež se úzce dotýkají samotné problematiky odlišných komunikačních schopností. Teoreticky jsou dále vymezeny i pojmy NKS a OKS. Závěr teoretické části patří charakteristice rámcového vzdělávacího programu, jakožto základního pilíře českého školství, a s ním spojenými cíli vzdělávání v podobě naplňování klíčových kompetencí ve vztahu k integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (konkrétně žáků s NKS či OKS) do hlavního vzdělávacího proudu. V rámci praktické části se pracuje s metodou dotazníkového šetření, kde se zkoumají odlišné komunikační schopnosti z pohledu pedagogů na ZŠ. Cílem je postihnout vztah učitele k žákům s NKS a OKS, tedy to, jak jsou žáci s odlišnými schopnostmi vnímáni pedagogy, jaké jazykové a řečové (komunikační) problémy se u žáků vyskytují a zda tyto nedostatky mají vliv na žákův školní výkon.