Aristotelova etika ctností a její renesance ve 20. století
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá Aristotelovou etikou ctností a její renesancí ve dvacátém století. Etika je nejprve definována obecně jako samostatná věda řadící se k vědám praktickým. Následně je kladen důraz na etiku ctností jako na jeden ze směrů normativní etiky. Klíčovou částí práce je část, která pojednává o etice ctností u Aristotela, přičemž výklad víceméně koresponduje s výkladem z díla Etika Nikomachova. Důraz je kladen na pojmy ctnost, blaženost a dobro. Dále je zmíněn vývoj, jaký u etiky ctností proběhl v době po Aristotelovi až do dvacátého století. Poslední část práce pojednává o podobě etiky ctností ve dvacátém století, a to včetně procesu, jakým etika ctností svou dnešní podobu nabyla. Rovněž je porovnán výklad etiky ctností u Aristotela a v dílech moderních morálních filosofů. Zvláštní důraz je kladen na dílo Ztráta Ctnosti od Alasdaira MacIntyra.