• Přihlásit se
    Zobrazit záznam 
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Bakalářské práce
    • Přírodovědecká fakulta
    • Zobrazit záznam
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Bakalářské práce
    • Přírodovědecká fakulta
    • Zobrazit záznam
    JavaScript is disabled for your browser. Some features of this site may not work without it.

    Mapování výskytu netykavek (<i>Impatiens glandulifera</i> a <i>I. parviflora</i>) na vybraném úseku řeky Želivky

    Thumbnail
    Zobrazit/otevřít
    Plný text práce (1.336Mb)
    Posudek vedoucího práce (275.8Kb)
    Posudek oponenta práce (566.9Kb)
    Datum
    2009
    Autor
    Urban, Miroslav
    Metadata
    Zobrazit celý záznam
    Abstrakt
    Cílem této studie bylo vypracování literární rešerše na téma invaze s návazností na invazní netykavky Impatiens glandulifera a I. parviflora. Celá rešerše byla vypracována v kontextu invazí v říčních ekosystémech. Invazní druhy Impatiens glandulifera a I. parviflora (Balsaminaceae) jsou v současnosti jedny z nejnebezpečnějších invazních druhů vůbec. Vyskytují se velice hojně na většině území České Republiky a velmi hojně jsou zastoupeny i v ostatních zemích Evropy. Ve studii jsem se zaměřil na dva výše zmíněné druhy, přičemž k jejich studiu v přírodě jsem si vybral 7 km dlouhý úsek řeky Želivky na Českomoravské vrchovině. V první části práce jsem zmapoval výskyt těchto dvou invazních rostlin (spolu s dalšími druhy), a to v jejich nejpříhodnější době, tj. v době jejich květu (květen až srpen), kdy jsou v nejlepší kondici. Mapování bylo provedeno pomocí fytocenologických snímků 2x2m, vzdálených 20 m od sebe. Takto byly snímkovány oba břehy řeky od obce Želiv a dva volně vybrané přítoky prvního řádu. Celkem jsem udělal 792 snímků, které jsem pak vyhodnocoval v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). S touto částí projektu souvisí i důkladná dokumentace a zjištění stavu okolní krajiny v kontextu říčního biotopu. V této studii jsem si položil následující otázky: a) Liší se rostlinné společenstvo řeky a potoka? b) S kterými druhy jsou Impatiens glandulifera a I. parviflora korelovány a s kterými se nejčastěji vyskytují? c) Má různá hladina stínu vliv na složení rostlin? Tyto hypotézy jsem testoval užitím programu CANOCO (ter Braak and Šmilauer 2002) a Statistica 8 (Statsoft Inc. 2007). Závěr je takový, že říční a potoční rostlinné společenstvo se liší v druhovém složení, přičemž říční společenstvo má nižší diverzitu (Shannon-Wiener index = 0,7; Z = -2,82208, p = 0,004772). S druhem I. glandulifera jsou korelovány druhy jako Galium aparine, Urtica dioica, Rudbeckia laciniata či Phalaris arundinacea. Zatímco s druhem I. parviflora jsou korelovány druhy jako Oxalis acetosella či Aegopodium podagraria aj. Poslední věc je, že různá hladina stínu má svůj dopad na složení rostlin v kontextu potoka a řeky (Z stín 3 = 19,846; stín 2 = 3,167; stín 1 = 3,000; stín 0 = 4,159; p = 0,0002).
    URI
    https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/23430
    Kolekce
    • Přírodovědecká fakulta

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV
     

     

    Procházet

    Vše v repozitářiTypy publikacíDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slovaTato kolekceDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slova

    Můj účet

    Přihlásit seZaregistrovat se

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV