Epidemiologie výskytu alimentárních nákaz v České republice

Abstract

Epidemiologie výskytu alimentárních nákaz v České republice

V mé diplomové práci jsem se zaměřila na výskyt alimentárních onemocnění v České republice a jejich prevenci. Skupina alimentárních nákaz, u nichž dominuje především přenos fekálně-orální cestou, je velice silně ovlivněna "lidským faktorem". Alimentární onemocnění se snadněji vyskytnou v kolektivech velkého počtu lidí a zvláště tam, kde jsou problémy s dodržováním základní hygieny. Pro populaci jsou nejen zdravotním, ale i velkým sociálním a ekonomickým rizikem. Předkládaná práce je zkráceným syntetizujícím pohledem na dosavadní vývoj a současnou závažnost alimentárních nemocí. Cílem není detailní rozbor údajů o jednotlivých alimentárních onemocněních, ale spíše jejich globální zhodnocení výskytu na území České republice. Práce je cíleně soustředěna pouze na vybraná infekční onemocnění, na kterých je možné dobře ukázat dlouhodobé změny výskytu. Samostatná kapitola je podrobněji věnována výskytu virové hepatitidy A, která je v současnosti velice diskutovaným tématem. Dále jsem uvedla i informace k nedávné epidemii HAV v ČR v roce 2008. V první části diplomové práce jsem popsala, jakým způsobem probíhá sběr a kompletace dat na území České republiky, jaké programy jsou v současnosti pro evidenci a vyhodnocování dat využívány. Dále jsem uvedla i faktory zevního prostředí ovlivňující vznik onemocnění. V druhé části jsem zpracovala informace o vybraných nemocech a vypracovala k nim přehledné grafy a mapy s výskytem. Na základě znalosti těchto trendů výskytu lze doporučit účinná protiepidemická opatření ovlivňující šíření onemocnění. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v současnosti jsou v České republice významná především akutní průjmová onemocnění bakteriálního a virového původu. U řady alimentárních nemocí je trend výskytu v ČR na velice nízké úrovni a problémem je především jejich import z rozvojových zemí s endemickým výskytem. Alimentární nákazy, u kterých je již delší dobu zavedena specifická imunoprevence, se podařilo eliminovat. Takovým příkladem eliminace v České republice je onemocnění poliomyelitida. Současně s pozitivním ovlivněním některých nákaz vystupují dnes do popředí zájmu jiné nemoci infekční etiologie, jejichž význam se relativně i skutečně zvyšuje. Příkladem jsou některá onemocnění bakteriálního a virového původu. Nejvýznamnější z nich je salmonelóza, kampylobakterióza a virové hepatitidy. Tento vývoj lze pozorovat v celém světě. V hospodářsky vysoce rozvinutých zemích je spojen s rozmachem potravinářského průmyslu. Incidence onemocnění kampylobakteriózou v České republice ročně přesahuje až 20tisíc případů onemocnění a to ji činí nejčastější zoonózou u lidí. Náplní mé diplomové práce není vzhledem k obsáhlosti této problematiky navrhování řešení. Cílem je pouze zmapovat a poukázat na aktuální epidemiologickou situaci výskytu vybraných alimentárních nemocí v České republice.