Využití ozařovacích technik IGRT a IMRT u pacientů s karcinomem prostaty a jejich vedlejší účinky
Abstrakt
Karcinom prostaty je onemocnění s celosvětově stále se zvyšujícím počtem nově zjištěných případů. Podle běžně dostupných statistických údajů je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. V příčinách úmrtí z onkologických důvodů je na místě druhém, za karcinomem plic. Situace v České republice je stejná. Za poslední dvě dekády se výskyt v republice téměř ztrojnásobil. Na druhou stranu, úmrtí na karcinom prostaty ubývá, je jich přibližně o třetinu méně. Tento velmi výrazný rozdíl je dán zejména možností vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA) v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře, případně jiných specialistů. Nezpochybnitelný vliv má moderní léčba nádorů prostaty, ať už se jedná o léčbu radikální (kurativní) nebo podpůrnou (paliativní). Podle údajů ze statistiky vedené Národním onkologickým registrem z roku 2009 činil počet nových zachycených karcinomů prostaty v České republice 119,3 případů na 100 000 mužů. Úmrtnost byla 28,5 případů na 100 000 mužů. V přepočtu na absolutní čísla z roku 2009 to znamená, že bylo odhaleno 6154 mužů s nádorem prostaty a 1472 mužů na něj zemřelo. O velkých úspěších moderní léčby svědčí i procentuální vyjádření přežití pacientů po ukončení léčby. V časovém období posledních třiceti let se celkové pětileté přežití u mužů s karcinomem prostaty zvýšilo z 68 % na současných téměř 100 %. Znamená to, že valná většina pacientů po pěti letech od diagnózy svého onemocnění stále žije.
K léčbě karcinomu prostaty se využívá konformní radioterapie od doby jejího vzniku. Jejími průkopníky jsou japonští vědci Umegaki a Takahashi, kteří v 60. letech minulého století vynalezli první rotační konformní techniku ozařování. Více bývá spojena se zavedením počítačové tomografie (CT) do běžné klinické praxe. Až v roce 1983 byl představen 3D plánovací systém, jež ještě více umožnil rozvoj konformní radioterapie.
Bylo zjištěno, že dávky z konvenčních technik (např. box) nejsou pro pacienty s karcinomem prostaty dostačující, nevedou k vyléčení a naopak ještě zvyšují riziko vzniku a většího rozvoje vedlejších účinků.
Pokročilá metoda radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT), jež se začala v praxi aplikovat v 90. letech 20. století, dosahovala mnohem lepších výsledků. Kromě změny tvaru paprsku umožňuje i změnu jeho intenzity. Toho lze dosáhnout ve spolupráci s multi leaf kolimátorem (MLC), který dynamicky mění tvar svých lamel a tím upravuje a přesouvá paprsek. Metoda IMRT lépe a přesněji tvaruje paprsek a tím více šetří okolní zdravé tkáně. Jako nedílná součást techniky IMRT se vždy provádí portálové zobrazování ozařované oblasti.
Ještě mladší je technika řízená obrazem (IGRT), při které se využívá možnosti zobrazení ozařované oblasti formou snímků. Ty se provádějí pokaždé před samotným ozářením a dopomáhají k případné úpravě pozice pacienta. Kromě klasického souřadnicového systému a laserových zaměřovačů se tedy navíc uplatňuje kontrola pomocí 3D portálových snímků. 3D snímky vznikají při použití Cone Beam CT přístroje. Korigováním odchylek ještě před spuštěním ozařování lze docílit ozáření pouze vytyčeného cílového objemu a šetřit okolní tkáně.