Obsah Cs-137 v houbách
Abstrakt
Cílem předložené práce je porovnání obsahu Cs-137 v jednotlivých druzích hub ve vybrané lokalitě pomocí polovodičové gamaspektrometrie. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah Cs-137 v závislosti na druhu hub? V úvodní části se věnuji základním poznatkům o ionizujícím záření, které jsou důležité pro pochopení celé řešené problematiky. Jedná se o základní radiobiologické pojmy, jako jsou radioaktivita, ionizující záření, jeho biologické účinky a základní jednotky a veličiny, které se používají v radiobiologii a radiační ochraně. Dále se zabývám měřeným radionuklidem Cs-137, jeho zdroji na našem území, ke kterým patří havárie jaderné elektrárny Černobyl a testy jaderných zbraní ve 20. století. Věnuji se také koloběhu tohoto prvku v přírodě, jeho distribuci v organismu a vlivy na naše prostředí. Krátce se zabývám i základními poznatky o akumulaci Cs-137 v houbách. Dalším zmíněným bodem je metodika výzkumu, tedy stručný úvod do polovodičové spektrometrie gama.
Pro odběr vzorků byly vybrány lokality Zadov, Churáňov a Kvilda na Šumavě, kde byl v roce 1986 největší radioaktivní spad. Pro porovnání byly změřeny i vzorky hub z lokalit, kde nebyl spad tak významný. Jedná se o lokality v okolí obce Příbraz a v lesích Jemčina na Třeboňsku. Celkem bylo odebráno 26 vzorků hub.
Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního izotopu draslíku-40. Jedná se o chemický homolog Cs-137, který má podobné vlastnosti a je obsažen homogenně v celém ekosystému. Pro porovnání byla měřena hmotnostní aktivita i u ostatních složek lesního ekosystému, jako jsou mech, kůra, šišky a zem. Doba měření byla u vzorků hub asi 24 hodin. U ostatních složek lesního ekosystému probíhalo měření v rozmezí 24 48 hodin. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwarového nástroje GAMAT.
Nejvyšší naměřená hmotnostní aktivita Cs-137 byla zjištěna u vzorku hřibu smrkového z lokality Churáňov na Šumavě (4 265 Bq.kg-1). Poměrně vysokou aktivitu vykazuje také holubinka vrhavka ze Zadova (3 050 Bq.kg-1). Nejmenší množství Cs 137 bylo naměřeno u bedly vysoké, pocházející z lokality Jemčina na Třeboňsku (5,6 Bq.kg 1) a u vzorku ryzce syrovinky z okolí obce Příbraz (34,7 Bq.kg-1).
Nejvyšší hmotnostní aktivita přírodního radionuklidu K-40 byla naměřena u vzorku muchomůrky růžovky z lokality obce Příbraz (4 329 Bq.kg-1). Vysoká hodnota byla patrně zapříčiněna používáním hnojiv nebo pesticidů poblíž tohoto vzorku. Velké množství K-40 bylo zjištěno také u lakovky ametystové, pocházející taktéž z okolí obce Příbraz (2 901 Bq.kg-1). Naopak nejméně byl tento prvek obsažen ve vzorku bedly vysoké z lesů Jemčina (971,8 Bq.kg-1) a ryzce syrovinky z Příbraze (999,6 Bq.kg-1 ).
Dle naměřených hodnot můžeme konstatovat, že naměřená hmotnostní aktivita se velmi liší. Jednotlivé lokality vykazují rozdílné hodnoty z důvodu nerovnoměrných srážek na našem území v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Liší se však i konkrétní druhy hub z totožných lokalit, což je zapříčiněno mimo jiné vlastnostmi půdy a hloubkou mycélií. Zjištěné výsledky korespondují se skutečností, že hřibovité houby vykazují větší množství Cs-137 na rozdíl od hub lupenatých, které uvádí i další autoři.