Tělesné tresty očima studentek oboru Sociální práce ve veřejné správě na ZSF JU.
Abstrakt
Hlavním tématem této práce je problematika tělesných trestů v České republice. Toto téma je stále nadčasové, nevyřešené, diskutované a velice závažné. V České republice jsou tělesné tresty pořád ve velké míře aplikovány jako výchovný prostředek, což poukazuje na toleranci naší společnosti k tělesným trestům, nebo na strach přijmout zákon zakazující používání tělesných trestů.
Prostřednictvím výzkumných otázek byla zmapována současná situace, názory a postoje studentek a jejich povědomí o alternativních metodách výchovy dítěte. Všechny výzkumné otázky byly saturovány v plné míře a závěry šetření naplnily očekávání. Není překvapivé, že výsledky studie poukazují na škodlivost tělesných trestů, což dříve potvrdily analogické výzkumy. Není ani zarážející poměrně velké množství oslovených, které popsaly vlastní zkušenost s tělesnými tresty v rozličné míře. Tento jev je přisuzován nízké osvětě starší generace, která přenáší své zkušenosti z dob již dávno minulých.
Za velmi zajímavý až překvapující moment lze označit postoj studentek k tělesným trestům. Většina z nich uvedla, že tělesné tresty při výchově svých dětí uplatňovat bude. Jako příčina je považována vlastní zkušenost nízké intenzity tělesného trestu a fenomén transgeneračního přenosu. Komunikační partnerky, které uvedly, že tělesné tresty užívat nebudou, mají vlastní zkušenost s vyšší intenzitou tělesného trestání. Nicméně intenzita u nich nedosáhla tak vysoké úrovně, aby se mohla patologickým způsobem projevit ve struktuře osobnosti při jejím formování. Tyto partnerky vykazují tendenci se tělesným trestům vyhýbat. V případě patologických projevů, by se objevovalo agresivní a násilnické chování, které by jimi samými bylo považováno za standardní normu výchovy.