Vliv rodiny na rozvoj tabakismu u dětí
Abstrakt
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kouření. Jedná se o velmi naléhavou problematiku, na kterou apelují i takové programy, jako je Zdraví 2020. Ročně zemře na celém světě na následky kouření více než 5 milionů přímých uživatelů tabáků a přes 600 000 nekuřáků, kteří jsou nepřímo vystaveni tabákovému kouři. Nejrizikovější období pro vytvoření závislosti na tabáku je adolescence. Dle Králíkové (2013) je nejčastější věk vzniku pravidelného kouření 14-15 let. Prevence kouření by tedy měla směřovat ještě před toto období (16). Na kouření má vliv několik faktorů, mezi které patří i rodina. Je prokázáno, že častěji kouří děti kuřáků než nekuřáků. Přesto je spousta kuřáků, kteří pochází z nekuřácké rodiny. Proto mě zajímalo, jak moc ovlivňuje rodina postoj dítěte ke kouření a jak působení rodiny vnímají samotní kuřáci. Já jsem nekuřačka a myslím si, že za tento postoj můžu nejvíce vděčit právě své rodině.
Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na tabák, jeho užívání a následky s tím spojené. Tato část obsahuje historii tabáku, jeho složení, ale také způsoby konzumace. Značnou část tvoří zdravotní rizika, která s kouřením tabáku souvisí.
Bakalářská práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký vliv na rozvoj tabakismu má rodina. Tedy porovnat rodinné prostředí a působení rodičů u informantů kuřáků a informantů nekuřáků. Druhým cílem bylo zjistit důvody užívání tabákových výrobků u mladistvých uživatelů. Pro zajímavost byly zjišťovány i důvody nekouření informantů nekuřáků.
Pro výzkum bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s kuřáky a nekuřáky ve věkové skupině 14-15 let. Získaná data byla rozdělena do kategorií a ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňující odpovědi kuřáků a jedna odpovědi nekuřáků. Každá mapa byla následně náležitě popsána.
Informanti byli jak z rodin kuřáků, tak z rodin nekuřáků, a proto byly k dispozici názory a postřehy z různých rodinných prostředí. Ve výzkumu bylo zjišťováno působení rodičů na informanty v oblasti kouření cigaret. Předpokladem bylo, že rodiče nekuřáků budou více preventivně působit na dítě a intenzivněji zdůrazňovat negativa kouření, než rodiče kuřáků. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Naopak nekuřáci uváděli častěji, že si nepamatují, že by s nimi rodiče někdy diskutovali o kouření a jeho škodlivých účincích. Výrazných rozdílů však mezi odpověďmi kuřáků a nekuřáků nebylo. Výzkum byl dále zaměřen na rozdíly v rodinných prostředích. Byla zkoumána především expozice informantů kouřem, přístupnost cigaret a vztahy v rodinném prostředí. I zde však z odpovědí nevyplynuly výrazné rozdíly. Dá se říci, že tento výzkumný soubor má uvědomělé rodiče. Až na tři výjimky je kouření ve vnitřních prostorách domácnosti nepřípustné. Cigarety jsou vždy dostupnější v rodinách, kde se kouří. Dva informanti z řad nekuřáků však přístup k cigaretám neměli, ač jejich rodiče kouří. Zda to mělo vliv na jejich postoj ke kouření, však z výzkumu patrné není. Komunikační partneři uváděli jako nejčastější důvod toho, že začali kouřit, experimentování a vliv vrstevníků.
Výsledky výzkumu ukazují, že na tento výzkumný soubor měla z pohledu informantů větší vliv skupina vrstevníků než rodina. Lepší zmapování problému by ale určitě ukázalo kvantitativní výzkumné šetření, které pracuje s větším výzkumným souborem. Tento výzkum poukazuje na to, že v období dospívání rodina ztrácí hlavní vliv na dítě a hlavním vlivným faktorem se pro toto období stává skupina vrstevníků.