Respitní péče pro jedince pečující o zdravotně postiženého rodinného příslušníka

Abstract

Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, skládajících se z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do jednotlivých kapitol a podkapitol. První kapitola je zaměřena na zdravotní postižení, jeho odbornému shrnutí a rozdělení. Následující kapitola se zabývá rodinou s členem se zdravotním postižením a zároveň popisuje model psychické krize, kterým prochází rodiče po zjištění, že se jim narodilo dítě s postižením. Poslední kapitola je věnována samotné respitní péči, jejímu dělení a nastiňuje jednotlivé činnosti a úkony, které odlehčovací služby nabízejí. Cílem praktické části bylo zjistit, zda rodiny, které pečují o člena s postižením, znají a mají možnost využít služby respitní péče. Dílčí cíle práce přinášejí odpověď na otázky, jestli rodiče využívají v jejich okolí odlehčovací služby a jakým způsobem odpočívají rodinní příslušníci, kteří pečují o člena s postižením. Byly stanoveny tři základní výzkumné otázky. 1) Jak velká zátěž je pro rodiny péče o člena se zdravotním postižením? 2) Znají rodiče nějaké zařízení v jejich okolí, které poskytuje respitní péči? 3) Mají rodiče, kteří pečují o člena s postižením, možnost využít zařízení respitní péče? Při vypracovávání praktické části bakalářské práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Ke sběru jednotlivých informací sloužila metoda dotazování pomocí otázek, konkrétně byla zvolena technika rozhovorů. Výzkum byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru a byl realizován v období od ledna do dubna roku 2015. K výzkumu byly účelně vybrány rodiny s členem s postižením v Jihočeském kraji, konkrétně v okolí Soběslavi a Tábora. Čtyři z pěti zkoumaných rodin měly ještě další zdravé potomky a pouze dvě ze zkoumaných rodin byly úplné. V jednom případě probíhal rozhovor s prarodičem. Ve zbývajících čtyřech rodinách byly rozhovory vedeny s jednotlivými matkami, které mají děti s postižením ve věku od sedmnácti do dvaceti čtyř let s různým typem postižení. Obvykle právě matky zůstávají s těmito dětmi doma a mají na péči největší podíl. Tyto respondenty jsem zvolila především proto, že jsem s dětmi těchto rodičů spolupracovala jako dobrovolnice. S některými z nich jsem během těchto let navázala pevné přátelství a jednou z respondentek byla má matka. Ve výsledné části mají kazuistiky za úkol krátce seznámit s jednotlivými rodinami a poté následuje samotná zpráva získaná z rozhovorů s rodinnými příslušníky, obvykle s matkami. Výzkum naznačil, že by rodiny, které pečují o člena se zdravotním postižením, využily respitních služeb, protože péče představuje enormní zátěž. Rodiny jsou sice informovány, co respitní péče znamená, ale bohužel v jejich okolí neznají žádné zařízení, které by jim tyto služby nabízelo. Dále bylo zjištěno, že i přes nevelké množství volného času, se snaží pečující osoby vyšetřit čas pro sebe a různým způsobem relaxují. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako informační zdroj pro studenty nebo rodiny s členy s postižením a také pro pracovníky, kteří pracují v pomáhajících profesích.