Princip subsidiarity a participace v pojetí mladých lidí

Abstract

Tato bakalářské práce se zabývá názorem mladých lidí na uplatňování principů participace a subsidiarity v České republice. Úkolem této bakalářské práce je zjistit, zda mladí lidé jednají podle principu subsidiarity, jak mladí lidé vnímají princip participace a zda aktivně participují na sociálním životě. V teoretické části se práce zabývá nejprve vymezením sociální politiky, které je podstatné pro pochopení dalších souvislostí. Poté vymezuje principy participace i subsidiarity, které jsou neodmyslitelnou součástí demokratické společnosti, a osvětluje jejich význam ve společnosti. Další kapitolou je historie těchto dvou principů. Počátky obou principů sahají až do období starověku. Změnou politického myšlení se měnilo také vnímání těchto principů. Nejvýznamnějším obdobím v České republice poslední doby je období před a po roce 1989. V další části se práce zabývá politikou státu, která velmi ovlivňuje možnosti uplatňování principů participace a subsidiarity. Hlavním úkolem státu je vytvořit takové podmínky, aby mohly být oba principy uplatňovány občany státu. Práce se dále zabývá neziskovou sférou a úlohou nestátních neziskových organizací, zejména pak nejčastější formou nestátních neziskových organizací, zapsaným spolkem. Neziskové organizace často fungují na principu dobrovolnictví, kdy lidé pracují či pomáhají bez nároku na mzdu. Dále je objasněna činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Zmíněna je také důležitost vzdělání pro mladé lidi, především co se týká vzdělání ve vztahu k profesnímu životu. Praktická část této bakalářské práce znázorňuje, jaký vztah mají lidé k principu subsidiarity a participace. K získání potřebných dat byla použita metoda dotazování pomocí písemného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo celkem 179 respondentů. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají princip participace a princip subsidiarity. Dílčím cílem bylo zjistit, jaký význam má hodnotová orientace mladého člověka a pojetí subsidiární pomoci. Z výzkumu vyplývá, že mladí lidé v rámci subsidiární pomoci spoléhají více na opatření státu než na své schopnosti. Vztah k participaci je téměř vyrovnaný, polovina respondentů má k participaci pozitivní vztah, polovina negativní. Nejlepší vztah mají mladí lidé k participaci ve vzdělávání k profesnímu životu. Dále byly stanoveny 2 hypotézy: první hypotéza byla formulována tak že, mladí lidé dle principu subsidiarity upřednostňují pomoc státu před řešením svých sociálních problémů vlastními silami. Druhá hypotéza tvrdila, že s vyšším stupněm dosaženého vzdělání se u mladých lidí zvyšuje vědomí a aktivita v oblasti sociální participace. Obě tyto hypotézy byly statisticky potvrzeny. Ze získaných dat se domnívám, že mladí lidé jsou ve vztahu k principům participace a subsidiarity spíše pasivní. Upřednostňují pomoc státu před řešením vlastními silami. V rámci participace pak mladí lidé participují nejvíce ve vzdělání, což je nejspíše dáno jejich věkem a zálibami. Tato práce může přispět k lepšímu pochopení postojů mladých lidí k principu participace a principu subsidiarity. Případně může sloužit jako ukazatel postojů k jednotlivým sociálním opatřením a k jednotlivým typům participace. Pro nestátní neziskové organizace poslouží tato bakalářská práce jako zdroj informací o postoji mladých lidí k aktivitám nestátních neziskových organizací. Pro vzdělávací instituce může zajistit lepší pochopení hodnot mladých lidí vztahujících se ke vzdělávání.