Dopady změny v poskytování lázeňské péče dle vyhlášky 267/2012 Sb. na koncepci fyzioterapie v lázeňském prostředí
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá problémy, které nastaly po zrušení vyhlášky č. 58/1997 Sb. a přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. stanovující nový Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, kdy došlo k výrazným změnám v oblasti poskytování lázeňské péče. K zásadním změnám došlo např. v délce léčebného pobytu, který byl zkrácen na 14 dní resp. 21 dní, a dále ke změnám v celkové indikaci lázeňské léčby, kdy u některých onemocnění nebylo možné čerpat lázeňskou péči vůbec. Z toho vyplynuly závažné problémy jak pro lázeňská zařízení, tak i pro pacienty. Fyzioterapie, jako důležitá součást balneoterapie, má velmi úzký vztah k celkovému pojetí lázeňské léčby a její efekt je do značné míry na přítomnosti a četnosti ostatních procedur závislý.
První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbou, legislativou lázeňské péče a dopady, ke kterým došlo přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. Druhá část se zabývá léčebnými metodami v lázních.
Cílem práce bylo zmapování problematiky fyzioterapeutických postupů v rámci lázeňské péče podle vyhlášky 58/1997 Sb. a 267/2012 Sb. Pro zpracování byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metoda osobní případové studie (kazuistika). Výzkumný soubor tvořili tři pacienti, kteří absolvovali třítýdenní komplexní lázeňskou léčbu v Bertiných lázních v Třeboni. Jeden pacient se léčil s Revmatoidní artritidou a dva pacienti s Bechtěrevovou chorobou. Všichni uvedení pacienti navštěvovali lázeňská zařízení pravidelně a opakovaně. U těchto respondentů byl proveden odběr anamnézy, vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, vyšetření chůze, antropometrická vyšetření, goniometrická vyšetření a vyšetření distancí na páteři. Bylo provedeno šest individuálních terapií a na závěr došlo k subjektivnímu hodnocení výsledků terapie. Dále byla zhodnocena fyzioterapeutická léčba podle výše uvedených vyhlášek.
U těchto tří léčených pacientů byl zaznamenán rozdíl ve vlivu lázeňské léčby při třítýdenním a čtyřtýdenním pobytu. Delší pobyt přinesl dlouhodobější úlevu od bolesti, zlepšení pohyblivosti a celkově měl dlouhodobější efekt, a to díky většímu počtu balneologických procedur a většímu počtu fyzioterapií. Také měl lepší vliv na psychiku pacienta, kdy si pacient při delším pobytu odpočinul, stihnul si osvojit naučené cviky a navázal nová přátelství.
Dobrou zprávou je přijetí nového zákona, kdy od roku 2015 se délka lázeňského pobytu vrátila na čtyři týdny.
Touto bakalářskou prací bych chtěla poukázat na problémy, které způsobilo přijetí vyhlášky č. 267/2012 Sb. Dále by se touto cestou mohla zlepšit informovanost veřejnosti o této problematice.