Možnosti koordinované podpory žáků s mentálním postižením v regionu jižních Čech

Abstract

Téma bakalářské práce zní: Možnosti koordinované podpory žáků s mentálním postižením v regionu jižních Čech. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám obecnou charakteristikou mentálního postižení. Podrobněji se zabývám především lehkým mentálním postižením. Výzkum bakalářské práce se totiž zaměřuje na žáky s lehkým mentálním postižením. Dále se zabývám možnostmi koordinované podpory, která je poskytovaná těmto žákům. Soustředím se přitom především na pedagogicko-psychologickou podporu. V této oblasti jsou totiž tito žáci, vzhledem k specifikům lehkého mentálního postižení, nejpotřebnější. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je zaměřit se na to, jak žáci s lehkým mentálním postižením vnímají a využívají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována. Kvalitativní výzkum je vhodný v případě úzkého zkoumaného souboru, kdy chceme získat hloubkový popis případu. Pro sběr dat jsou použity polostrukturované rozhovory. Polostrukturované rozhovory tvoří daný soubor otázek, který je ale možné rozšířit o doplňující otázky. Tazatel tak může pružně reagovat na různé situace v průběhu rozhovoru. Skrze doplňující otázky může tazatel získat další cenné informace související s tématem rozhovoru. Zkoumaný soubor tvoří čtyři žáci ZŠ praktické v Prachaticích, kteří zároveň navštěvují K-klub v Husinci. S žáky a s jejich rodinami se znám osobně právě z K-klubu, což je křesťanský volnočasový klub organizovaný křesťanským sdružením YMCA a Církví bratrskou v Husinci. Žáci jsou ve věku devíti až třinácti let. Pochází ze sociálně znevýhodněných rodin. Jednu skupinu respondentů tedy tvořili tito čtyři žáci a jejich rodiče. Rodiče jsem do zkoumaného souboru zařadila, aby dokreslili výpovědi žáků. Druhou skupinu respondentů tvořil vedoucí SPC ve Strakonicích a paní učitelka ZŠ praktické v Prachaticích. Obě skupiny respondentů byly velmi vstřícné a ochotně mi rozhovory poskytly. Rozhovory proběhly nejdříve s odborníky a následně s rodiči a dětmi. Skrze rozhovory jsem hledala odpovědi na výzkumné otázky, které vyplývají z cíle bakalářské práce. 1. Jak žáci s lehkým mentálním postižením vnímají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována? 2. Jak žáci s lehkým mentálním postižením využívají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována? Výsledky výzkumu jsou ovlivněny jistou specifičností zkoumaného souboru. Všichni žáci navštěvují stejnou školu a bydlí ve stejném městě. Všichni pochází ze sociálně znevýhodněných rodin. Tento fakt komplikuje generalizování výsledků na širší skupinu žáků s lehkým mentálním postižením. Na druhou stranu ale umožňuje hlubší náhled do problematiky právě v těchto souvislostech. Z rozhovorů vyplývá, že zásadní podpora je poskytována především ze strany školy. V pedagogicko-psychologické poradně proběhla první diagnostika. Někteří rodiče si vzpomínají, že jim pracovníci poradili, jak s dětmi doma dál pracovat. Některým dětem doporučili logopedickou péči. Po nástupu povinné školní docházky už s dětmi nepracují. Škola spolupracuje se speciálně pedagogickým centrem ve Strakonicích. Kontakt pracovníků s dětmi se ale omezil jen na pravidelná kontrolní vyšetření. Přímo ve škole je dětem poskytnuta logopedická péče. Škola také nabízí široký výběr zájmových kroužků. Paní učitelka zdůrazňuje individuální přístup a názornost při výuce. Usiluje o to, aby si žáci osvojili učivo, ale také správné vzorce chování. Z rozhovorů vyplývá, že děti vnímají podporu ze strany školy v podstatě pozitivně. Ve škole mají kamarády a se svou paní učitelkou vychází velmi dobře. V případě problémů mají ve škole někoho, u koho můžou hledat pomoc. Žáci využívají více možností podpory, ale zcela zásadní roli přitom hraje škola.