Výživa pacientů na geriatrických odděleních

Abstract

Bakalářská práce nesoucí název Výživa pacientů na geriatrických odděleních je věnována problematice výživy geriatrických pacientů. Teoretická část je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola vysvětluje pojem geriatrický pacient, druhá kapitola se věnuje fyziologickým a biochemickým změnám ve stáří a využití živin ve stáří. Třetí kapitola pojednává o preskripci léků ve stáří, čtvrtá kapitola výživě geriatrických pacientů a pátá kapitola je věnována poruchám výživy ve stáří. Praktická část je rozdělena do dvou částí. První částí je část kvantitativního výzkumu. Výzkum byl proveden ve třech různých nemocnicích na odděleních následné péče, a to pomocí dotazníkového šetření. Otázky v dotazníku se soustředily na spokojenost pacientů se stravováním, na kvalitu a kvantitu stravy a dodržování pitného režimu. Výzkumný soubor tvořili pacienti geriatrických oddělení starší 60 let. V nemocnicích bylo rozdáno 61 dotazníků a jejich celková návratnost byla 100%. Druhá část byla zpracována pomocí jídelníčku, který byl následně vyhodnocen. Týdenní jídelní lístek byl poskytnut od Nemocnice Písek, a.s. Standardní porce v jídelním lístku byly zhodnoceny v programu "Nutriservis Profesional", kde byl proveden propočet energetického příjmu, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny. Výsledky energetického příjmu a hodnoty živin jídelního lístku byly porovnány s výživovými doporučeními pro obyvatelstvo starší 65 let, výživová doporučení jsou uvedena v literatuře Referenční hodnoty pro příjem živin, 2011. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem je zmapovat úroveň stravovaní pacientů na geriatrickém oddělení z hlediska kvantity a kvality stravy. Druhým cílem je zjistit, zdali pacienti geriatrických oddělení dostatečně dodržují pitný režim. Třetím cílem je úroveň spokojenosti geriatrických pacientů se stravováním na odděleních. Strava z hlediska kvantity a kvality je hodnocena optimálně. Dle dotazníkového šetření i vyhodnocení jídelníčku je velikost porcí hlavních jídel nadměrná, ale jídla jsou podávány pouze třikrát denně. Z dotazníkového šetření vyplývá, že více než polovina pacientů sní pouze polovinu porce, tím klesá energetický příjem i přísun živin, proto by podání svačin bylo vhodným řešením. Co se týče kvality stravování, bylo by vhodné jídelníček zpestřit a zařadit potraviny všech pater výživové pyramidy. Pitný režim pacientů je opět hodnocen optimálně. Polovina pacientů pitný režim dodržuje, druhá polovina pacientů dodržování pitného režimu nesplňuje. Možným řešením u těchto pacientů je zvýšená kontrola či doplnění pitného režimu o vlastní nápoje. Polovina respondentů je spokojena se stravováním, druhá polovina respondentů by ráda změnila výslednou chuť pokrmů, problém je především v dochucení pokrmu. Pacienti geriatrických oddělení by uvítali větší informovanost o stravování a úpravě jídel, ale i větší informovanost o jejich možnostech výběru hlavních jídel. Bakalářská práce by mohla být využita pro zpracování informačního materiálu, který by mohl vést k lepšímu povědomí o stravování geriatrických pacientů. Výživa geriatrických pacientů je velmi aktuálním tématem a na její důležitost bychom neměli zapomínat.