Výskyt parotitidy v Jihočeském kraji
Abstrakt
Teoretická část bakalářské práce na téma Výskyt parotitidy v Jihočeském kraji je rozdělena do pěti kapitol. V těchto kapitolách jsou shrnuty současné poznatky o tomto onemocnění.
První kapitola popisuje historii příušnic. První zmínka o tomto onemocnění byla již v 5. století před Kristem.
Druhá kapitola teoretické práce se věnuje samostatné epidemiologii příušnic. Zabývá se především klinickým obrazem onemocnění. Příušnice jsou charakterizované jako akutní virové, zánětlivé onemocnění, které je doprovázeno horečkou a charakteristickým bolestivým otokem příušních žláz. Podkapitoly jsou dále zaměřeny na původce příušnic, zdroj nákazy, přenos, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost, komplikace, diagnostiku a terapii.
Třetí kapitola je zaměřena na výskyt příušnic. Jsou zde popsány převážně lokální epidemie, které proběhly na území České republiky od zavedení pravidelného očkování. V ČR se proti příušnicím začalo očkovat od roku 1987. Jednalo se o epidemii v letech 1995-1996, kde byl nejvíce postižen Severomoravský kraj. V letech 2002-2003 byl zaznamenán zvýšený výskyt v Jihočeském kraji. V období let 2005-2006 vzrostl výskyt onemocnění především na východě ČR v Moravských krajích. Od začátku roku 2010 byl registrován epidemický výskyt také v okresech Ústeckého kraje.
Čtvrtá kapitola je věnována očkování proti příušnicím. Konkrétně vývoji očkovací látky, indikaci a dávkování, používaným očkovacím látkám a následné účinnosti očkování. Dále jsou zde popsány možné nežádoucí účinky a okolnosti, které by mohly určité osoby dočasně nebo trvale vyloučit z očkování.
V poslední, páté kapitole, je popsán systémem epidemiologické bdělosti příušnic (surveillance), který upravuje vyhláška č. 473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti, ve znění pozdějších předpisů. Součástí surveillance jsou také protiepidemická opatření.
Hlavními cíli této práce bylo zjistit výskyt a incidenci parotitidy v Jihočeském kraji v období 2003-2012 za účelem porovnání těchto případů v jednotlivých věkových skupinách a okresech Jihočeského kraje.
V praktické části byla provedena sekundární analýza dat. Analyzovaná data byla získána ze systému hlášených infekčních onemocnění EPIDAT na epidemiologickém oddělení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a ze zdravotnických statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Pro výpočet incidence byla použita data z demografických ročenek Českého statistického úřadu.
Z výsledků vyplývá, že parotitida v Jihočeském kraji neměla ve sledovaném období vzestupnou tendenci. Nejvyšší nemocnost byla v roce 2012. Předchozí maxima byla zaznamenána v roce 2006 a také v roce 2003.
Nejvyšší incidence parotitidy byla ve věkové skupině dospívajících osob. Jednalo se o skupinu 15-19 let.
Za sledované období 2003-2012 byl zaznamenán výskyt parotitidy ve všech okresech Jihočeského kraje. Nejvyšší počet hlášených případů onemocnění bylo ve sledovaném období v okrese Tábor.
Tato bakalářské práce by mohla sloužit jako zdroj informací o epidemiologii a výskytu parotitidy v Jihočeském kraji odborné i laické veřejnosti.