Srovnání ošetřovatelské péče o klienty s MRSA na ARO, JIP a standardním oddělení
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších multirezistentních infekcí- MRSA. Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus je nozokomiální patogen, který má schopnost rychle se šířit. Infekce způsobené MRSA jsou vždy spojené s vysokou mortalitou. Antibiotická rezistence je příčinou dvojnásobně zvýšené morbidity, prodlužuje hospitalizaci pacienta a tím i významně zvyšuje náklady vynaložené na zdravotní péči (Evropský antibiotický den, 2012). Přitom náklady vynaložené na prevenci multirezistentních infekcí představují méně než 20 % nákladů potřebných k léčbě nemocných s touto infekcí. Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem MRSA infekce či jejím nosičstvím patří dlouhodobý pobyt v nemocnici, zejména na JIP či ARO, invazivní výkony, léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chronické ledvinové selhání spojené s dialýzou, kožní choroby. Přenos se děje nejčastěji rukama ošetřujícího personálu, nedá se vyloučit ani přenos vzduchem (Maďar a kol., 2006).Pro práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA při hygieně, stravování, vyprazdňování a při převazech na odděleních ARO, JIP a standardní oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dostupnost ochranných pomůcek pro personál na jednotlivých odděleních. Třetím cílem bylo zjistit rozdíly ve znalostech ošetřujícího personálu o problematice MRSA na jednotlivých odděleních. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak na jednotlivých odděleních zapojují do ošetřovatelského procesu rodinu pacienta s MRSA.Závěry práce ukazují, že nejlépe poskytovaná ošetřovatelská bariérová péče je na oddělení ARO a to ve všech oblastech. Výzkumem bylo zjištěno, že možnost izolovat pacienta s MRSA na samostatném boxe nebo pokoji mají všechna oddělení . Nedostatky v bariérové ošetřovatelské péči se týkaly oddělení JIP i standard. Z výzkumu vyplynulo, že existují standardní oddělení a JIP, na kterých se nepoužívají dekolonizační prostředky jak při hygienické péči, tak při převazech pacienta s MRSA. V případě specifik výživy u pacienta s MRSA na těchto odděleních správně neindividualizují a nedezinfikují použité pomůcky. U specifik vyprazdňování pacienta s MRSA respondenti z JIP a standardních oddělení chybují v postupu zacházení s infekčním biologickým odpadem. Pozitivním výsledkem je neomezená dostupnost ochranných pomůcek na jednotlivých odděleních. Ovšem jsou standardní oddělení, kde z ochranných pomůcek využívají jen rukavice. Zarážejícím zjištěním je, že ruce si před vstupem na pokoj a po jeho opuštění myjí dezinfekčním prostředkem jen respondenti z ARO. Znalosti respondentů o problematice MRSA byly kromě jednoho respondenta ze standardního oddělení na velmi dobré úrovni. Zapojit rodinu do ošetřovatelského procesu mají snahu respondenti na všech odděleních.