Člověk, smrt a onen svět v čase baroka
Abstrakt
Diplomová práce řeší otázku tzv. posledních věcí člověka, tedy téma smrti, umírání a představ o tomto a onom světě, a to především v první a ve druhé třetině 18. století v prostředí jihočeského města Písku. Problematika posledních věcí člověka je zde studována na příkladu dvou možných dobových diskursů, a sice diskursu pololidového a lidového. Dobový lidový diskurs byl konstruován na základě analýzy píseckých měšťanských testamentů ze třicátých let 18. století, jako prameny dobového pololidového diskursu byly využity knihy příprav na dobrou smrt a kancionály. Tento a onen svět se prostupovaly především v čase pohřbu; všemohoucí Bůh skrze smrt a rituál pohřbu vstupoval na tento svět a zjevoval svou spravedlnost i své milosrdenství. Skutečnost barokního světa byla pohřebními obřady v rovině lidového diskursu stále znovu potvrzována a přijímána.