Pohled křesťanské etiky na problematiku somatických a germinálních zásahů do lidského genomu za účelem vylepšit parametry druhu Homo Sapiens Sapiens
Abstrakt
První část je spíše deskriptivního charakteru a uvádí čtenáře do genetiky jako vědy. Nastiňuje principy, ze kterých genetika vychází, historický vývoj, objevy nejdůleţitějších zákonitostí a posléze i aplikace, které se jiţ v současnosti běţně pouţívají. Následuje rozdělení genových technik na jednotlivé zóny, abychom se nakonec zaměřili na zónu, kterou si tato práce vytkla za cíl popsat - manipulace s člověkem. Závěr první části se pak soustředí na teoretické aspekty touhy měnit člověka a popis praktických cílů, kterých bylo jiţ dosaţeno. Tečkou za první částí je pak popis regulujících opatření v této oblasti. Jde jak o vyjádření církevních představitelů, tak o postoj civilního práva, regulace vycházející ze strany samotných vědců i o intervence veřejnosti.
[88]
Druhá část se pak zaměřuje přímo na rozbor jednotlivých etických rizik, která z pouţívání genových technologií v humánní oblasti vyplývají. Nejprve jsou nastíněny principy katolické etiky, se kterými jsou postupně konfrontovány jednotlivé naděje genetického vylepšování člověka.
Práce dochází k závěru, ţe z křesťanského hlediska vylepšování člověka pomocí manipulace s jeho genomem není obhajitelné.