• Přihlásit se
    Zobrazit záznam 
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zemědělská fakulta
    • Zobrazit záznam
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zemědělská fakulta
    • Zobrazit záznam
    JavaScript is disabled for your browser. Some features of this site may not work without it.

    Vliv faktorů prostředí na rychlost dekompozice celulózy ve vybraných mokřadech

    Thumbnail
    Zobrazit/otevřít
    Plný text práce (5.005Mb)
    Posudek vedoucího práce (893.3Kb)
    Posudek oponenta práce (853.5Kb)
    Průběh obhajoby práce (37.90Kb)
    Datum
    2014
    Autor
    Filipová, Marie
    Metadata
    Zobrazit celý záznam
    Abstrakt
    Tato diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151- Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. V předkládané práci je srovnávána rychlost dekompozice standardního materiálu (celulózy) ve třech typech mokřadů, které se liší vodním režimem. Studie probíhala na dvou lokalitách marginálního mokřadu se stojatou vodou (Mokré Louky u Třeboně, Záblatské louky), na dvou nivních lokalitách (Brouskův mlýn, Hamerské louky) a na dvou lokalitách rašelinišť (Červené blato těžené a netěžené). Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody celulózových sáčků. Sáčky byly ušity ze silonové sítě, každý byl rozčleněn do pěti kapes a do každé kapsy byl vložen celulózový obdélník. Jako celulóza byl použit filtrační papír. Tyto sáčky byly umístěny svisle do půdního profilu tak, že svrchní vzorek ležel na povrchu půdy a nejspodnější byl v hloubce 25 cm pod povrchem. Na každé lokalitě byla náhodně vybrána čtyři místa, na něž bylo umístěno po čtyřech sáčcích s celulózou. Celkově bylo tedy instalováno 96 sáčků, což činí 480 celulózových vzorků. V rámci této práce jsou vyhodnoceny výsledky dvou pokusů v roce 2013. Z lokalit byly odebrány vzorky ve dvou termínech, po třech týdnech expozice (pokus č. 1) a po pěti týdnech expozice (pokus č. 2). Pro oba pokusy byl úbytek bezpopelné sušiny nejvyšší na Hamerských loukách. Nejnižší úbytek bezpopelné sušiny byl pak na Červeném blatu těženém. Při druhém pokusu byly úbytky bezpopelné sušiny výraznější, což bylo způsobeno delší expozicí. Celkové nejnižší úbytek bezpopelné sušiny u všech lokalit byl v hloubkách 0-10 cm pod povrchem půdy.
    URI
    https://dspace.jcu.cz/handle/123456789/12630
    Kolekce
    • Zemědělská fakulta

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV
     

     

    Procházet

    Vše v repozitářiTypy publikacíDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slovaTato kolekceDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slova

    Můj účet

    Přihlásit seZaregistrovat se

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV