Porovnání mléčné užitkovosti u dojených plemen skotu chovaných ve stejných podmínkách

Abstract

V současné době je v České republice těžké udržet rentabilitu v chovu skotu, kdy cena za litr mléka není stabilní, a vstupní náklady mají rostoucí tendenci. Pro udržení dobré ekonomiky produkce mléka, je nutné snížit vstupní náklady a je kladen důraz na zvyšování produkce mléka. Také ale dochází k poklesu stavu dojnic, zvyšuje se obměna stáda a zhoršují se reprodukční vlastnosti dojnic. Velmi důležitou složkou podílející se na produkci mléka je dostatečná a kvalitní výživa. Bakalářská práce se zabývá analýzou vlivů působících na mléčnou užitkovost u českého strakatého skotu a holštýnského skotu. Cílem práce bylo vypracovat literární přehled o českém strakatém a holštýnském skotu dále o významu chovu skotu a užitkových typech skotu. Nedílnou součástí literárního přehledu jsou vlivy, které působí na produkci mléka v kg, a také na obsah mléčných složek, konkrétně na obsah tuku a bílkovin. Další součástí práce je statistická analýza vybraných vlivů působících na produkci mléka a mléčných složek. Mezi vybrané vlivy patří plemeno, věk při prvním otelení, délka laktace, úroveň produkce při první kontrole užitkovosti po 1. otelení. Sledované ukazatele byly hodnoceny v podniku ZOD "Podhradí" Choustník a hodnoty potřebné pro analýzu byly získány ze sestav kontroly užitkovosti. Při sledování mléčné užitkovosti u sledovaného souboru dojnic se vztahem k plemeni bylo zjištěno, že celková průměrná mléčná užitkovost u sledovaného souboru holštýnských dojnic dosahuje úrovně 8743 kg mléka, s průměrným obsahem tuku 3,66 % a 3,43 % bílkovin. České strakaté dojnice nadojily 7005 kg mléka s 3,92 % tuku a 3,53 % bílkovin. Při porovnání T-testem byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi plemeny v produkci mléka pouze u třetí laktace kdy (P < 0,001). Na druhé laktaci byl významný rozdíl mezi plemeny u obsahu tuku (P< 0,01). Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost v první laktaci nebyl u holštýnských dojnic potvrzen. Největší užitkovosti však dosáhla skupina dojnic otelených ve věku >28 měsíců. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny pouze u obsahu bílkovin a to u skupin otelených do 22 až 24 měsíců a u skupiny otelené ve 25-27 měsících (P<0,01). U českého strakatého plemene dosáhla nejvyšší dojivosti skupina dojnic otelených ve věku do 22 až 24 měsíců (6947 kg mléka). U hodnocení vlivu délky laktace na průměrnou denní produkci mléka za normovanou laktaci a celou laktaci byly výsledky významné u skupin dojnic s délkou laktace 401-500 dnů a nad 500 dnů laktace (P< 0,01). U českých strakatých dojnic byl tento rozdíl zjištěn pouze u skupiny 401-500 dní laktace. Korelační analýza u obou plemen prokázala, že lze na základě hodnot zjištěných při 1. kontrole užitkovosti po otelení provádět negativní selekci (Rxy = 0,632, P< 0,001)