Biodiverzita drobných zemních savců na loukách s odlišným typem managementu a vodního režimu na Třeboňsku.

Abstract

Diplomová práce navazuje na předešlou bakalářskou práci porovnávající biodiverzitu drobných zemních savců na čtyřech lokalitách s různým managementem a významně ji rozšiřuje. Teoretickou část tvoří literární rešerše o problematice výskytu drobných savců na Třeboňsku, jejich mikrohabitatových preferencích a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část práce popisuje druhové sloţení společenstev DZS a změny jejich abundance a biomasy v průběhu tří vegetačních sezón v závislosti na klimatických charakteristikách lokalit. Obsahuje vyhodnocení výsledků z pravidelných odchytů do ţivochytných pastí (CMR metoda), které proběhly od června do září v letech 2009 aţ 2011 (kaţdý rok tři třídenní odchyty) na čtyřech lokalitách s rozdílným managementem: Mokré louky nekosené, mokré louky kosené, louka Cirkvičný a pastvina (louka) Jeţek. Celkem bylo odchyceno 553 drobných zemních savců a zaznamenali jsme 9 druhů: hraboše polního (Microtus arvalis), hraboše mokřadního (M. agrestis), myšku drobnou (Micromys minutus), myšici křovinnou (Apodemus sylvaticus), rejska obecného (Sorex araneus), rejska malého (Sorex minutus), rejsce černého (Neomys anomalus), rejsce vodního (Neomys fodiens), bělozubku šedou (Crocidura suaveolens) a myšici křovinnou (Apodemus sylvaticus). Různý charakter biotopů poskytuje různě vhodné podmínky pro usazení populací podle jejich stanovištních nároků. Převaţujícím druhem na Mokrých loukách nekosených a kosených byl hraboš mokřadní (Microtus agrestis) a na louce Cirkvičný a pastvině (louce) Jeţek byl hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší početnost i nejvyšší diverzita byla zaznamenána na Mokrých loukách nekosených a kosených. Nejvyšší biomasa byla zaznamenána v roce 2009 a 2010 v letním období, kdy byly nejvyšší teploty. V roce 2011 byla nejvyšší biomasa jiţ na jaře, pravděpodobně protoţe předchozí zima byla velmi teplá. Nejvyšší Simpsonův index druhové diverzity byl na ML_kosených v roce 2010. Relativní abundance byla nejvyšší u hraboše mokřadního (Microtus agrestis), myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a rejska obecného (Sorex araneus) střídavě na ML_nekosených a kosených. Hraboš polní (Microtus arvalis) měl nejvyšší abundanci po všechny tři roky na L_Cirkvičný. Pravděpodobnost odchytu vţdy během odchytů vzrůstala, aţ dosáhla 100%, jak u hraboše polního (Microtus arvalis), hraboše mokřadního (Microtus agrestis) i u myšice křovinné (Apodemus sylvaticus). Nejvyšší pravděpodobnost zpětného odchytu byla u myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), kde byla druhý den 33% a třetí den 43%. Výsledky předkládané diplomové práce přispěly při řešení projektu NPV 2B06023 MŠMT.