Vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost
Abstrakt
Cílem práce bylo posoudit vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost. Kondice byla hodnocena na základě subjektivního hodnocení za pomocí pětibodové stupnice od 1?5. Hodnocení kondice bylo prováděno u skupiny kolem 160 kusů, dle aktuálního obsazení porodny, vždy pro dané reprodukční období před porodem a před odstavem, v časových odstupech během roku 2009 a 2010. V podniku byla jednou ročně sledována i výška hřbetního tuku u vybraných prasnic v období před porodem a před odstavem. Z výsledků subjektivního hodnocení kondice prasnic bylo zjištěno, že prasnice ze sledovaného chovu dosahovaly optimální kondice v rozmezí 3,5 až 4 bodu. Nejlepší kondice u prasnic před porodem byla na 3.; 4. a 7. vrhu. Před odstavem prasnice měly kondici 2,5 až 3,5 bodu. V době před odstavem dosahovalo 450 ks prasnic kondice 3 při průměru 13,14 ks selat všech narozených a 10,21 živě narozených selat. Při posouzení získaných údajů o výšce hřbetního tuku měřené podnikem bylo zjištěno, že u posuzovaných prasnic se pohybovala průměrná výška tuku v rozmezí optimální kondice pro jednotlivé reprodukční období před porodem 19,85 mm; před odstavem 16,52 mm a rozdíl činil 3,33 mm. Ze statistiky byla zjištěna u výšky tuku před porodem závislost na počtu selat (p=0,02), což je statisticky významný ukazatel. U výšky tuku před odstavem (p=0,65), závislost je statisticky nevýznamná. Největší statistická závislost (p=0,00) byla zjištěna u rozdílu tuků, což nám říká, že se zvyšující se výškou tuku před porodem se zároveň zvyšuje i výška tuku před odstavem. V poslední části byla data o reprodukční užitkovosti podniku srovnána s údaji podle známkového klíče ,,reprodukce?. Bylo zjištěno, že podnik má celkem dobrou chovnou úroveň i přes některé výkyvy v chovu jako jsou ztráty selat a procento zabřezávání prasnic. Podnik dosáhl průměrných hodnot (v letech 2008 až 2010) u odstavených selat na prasnici a rok 21,23 ks; živě narozených selat na prasnici a rok 25,37 ks při 2,33 vrhu na prasnici a rok; ale dosahoval velké ztráty sajících selat, průměrně 10,32 % a v dochovu 3,78 %; i procento zabřezávání prasnic bylo v podniku 80 %, mělo by být min. 85 %. Z důvodu zhoršujících se sledovaných ukazatelů podnik přistoupil k provedení repopulace stáda.