Posouzení vlivu ÚSES na stabilizační funkce v krajině
Abstrakt
Během posledních 50 let docházelo v zemědělské krajině ke scelování orné půdy do velkých nepřerušených celků. Byly rozorány meze, které oddělovaly jednotlivá pole a tvořily pásy přirozených ekosystémů mezi intenzivně obdělávanými zemědělskými monokulturami. Odstranění mezí značně přispělo ke snížení biodiverzity v krajině. Dnes je snaha tento stav napravit. Za tímto účelem bylo navrženo vytváření územního systému ekologické stability (ÚSES), jehož součástí je i vysazovní biokoridorů - liniových prvků, které předělují stávající velké půdní celky a zvyšují biologickou diverzitu. Tato stanoviště mají na okolní krajinu řadu pozitivních vlivů. Mohou být ale také útočištěm škůdců. Příkladem je vysazování střemchy hroznovité (Prunus padus), která je místem přezimování a primárním hostitelem mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) - obilného škůdce a přenašeče virových chorob. Cílem práce bylo zhodnotit vlivy ÚSES na okolní části krajiny a to jak vlivy pozitivní, tak negativní. Velká pozornost byla věnována průzkumu, jak přítomnost vysázených střemch působí na početnost a rozšiřování mšic na polích přiléhajících k biokoridoru. Pro výzkum byl zvolen relativně nově vysázený biokoridor ?Hlvatecký rybník? v katastrálním území Sedlec u Českých Budějovic. Na základě výsledků byly zhodoceny vlivy biokoridoru a byla navržena doporučení pro vysazovaní tak, aby se zabránilo negativním vlivům spojeným s rozšiřováním škůdců.